Encyklopedie rostlin: Rododendrony vždy překvapí

Rododendrony, encyklopedie rostlin, rostliny, keře
Zvětšit fotografii
Rododendrony, encyklopedie rostlin, rostliny, keře

Rododendrony zkrášlují evropské zahrady od osmnáctého století, není snad nikdo, kdo by tuto kvetoucí dřevinu nepoznal. Ale známe je opravdu dobře?

Rododendrony (Rhododenron L), někdy též známé jako pěnišníky, ani nemusíme představovat, vždyť patří k nejkrásnějším z jara kvetoucím dřevinám zahrad a parků celého světa. Jejich květy - většinou složené z jemných, takřka průsvitných a nápadně vybarvených lístků, často vytvářejí nádherně vonící trsy nejrůznějších barev. Takový popis je však velice obecný a nelze ho brát doslova, protože rod pěnišníků je velice rozsáhlý a co druh, to jiné květenství a vybarvení. Ostatně patří sem i azalky. Některé druhy jsou opadavé, jiné vydrží zelené po celý rok. Společným znakem většiny druhů je snad jen to, že mají nepravidelně rostoucí kmen a spodní stranu listů porostlou chloupky.

Původním domovem rododendronů jsou některé oblasti Himalájí, jižní Číny, Koreje, Japonska, Kamčatky a Sibiře. Rostou jako stromové porosty v místech s vysokou vzdušnou vlhkostí, kde je dostatek dešťových srážek a kyselá humózní půda. Od začátku 18. století se objevují první pokusy o jejich pěstování v evropských zahradách.

Nejznámější skupinou pěstovaných pěnišníků jsou velkokvěté rododendrony, které navíc krásně voní. Vyjímají se stejně dobře jako solitérní dřeviny, tak i v malých nebo větších skupinách rostoucích na trávníku či ve spojení s jehličnany, vřesovištními rostlinami nebo světlými listnáči.

Květenství
Ve své domovině rozkvétají rododendrony už od února, u nás převážná většina těchto dřevin kvete až od dubna do června, některé dříve, jiné později. Je dobré na to pamatovat a při skupinové výsadbě uspořádat jednotlivé druhy tak, aby nám květenství vydrželo celou tuto dobu. Existují ovšem druhy, které nasazují na květ podruhé ještě během podzimu.

Pěstování
I když pěnišníky pocházejí z oblastí s daleko větší vzdušnou vlhkostí, dají se u nás dobře pěstovat. Musíme však splnit tři základní podmínky, kterými jsou vhodné stanoviště, půda a závlaha.

Při výběru stanoviště musíme vycházet z nároků konkrétního druhu. Zatímco vzrostlejší keře budeme pěstovat spíše jako lesní porost, malé zakrslé druhy spíše jako horské rostliny. Těm se bude nejlépe dařit v polostínu, kde je trvalé vlhko, větší chlad a kamenité podloží. Jejich půda má být kyselá (okolo 5 pH) a musí obsahovat dostatek humusu.

Kyselou humózní půdu potřebují i velkokvěté druhy rododendronů, jejich stanoviště by však mělo být chráněno většími stromy před větrem, a především před ostrým ranním sluníčkem a poledním úpalem. Na prudkém slunci mohou pěnišníky uhynout, v úplném stínu pak obvykle nenasadí na květ.

Ideální podmínky skýtá volný prostor o rozloze okolo 4 metrů, v jehož blízkosti se nacházejí větší stromy. Jako nejvhodnější společníci se jeví především borovice a duby, ale též modříny, jedle, cypřišky, japonské javory a olše. Nevhodnými sousedy jsou naopak lípy, buky, břízy a smrky, které pro pěnišníky představují konkurenci.

Velice důležitá je zálivka. Rododendrony potřebují vlhčí zem, nikdy by však neměla být trvale přemokřena. Zalévejme je proto často, ale tak, aby voda pronikla do hloubky okolo 40 cm. Ostatně, jejich kořeny ani nesahají hlouběji. Voda nesmí obsahovat vápník, nejlepší je dešťovka nebo odstátá z kohoutku. Vzdušnou vlhkost můžeme nahradit kropením na listy.

Výsadba
Půdu pro rododendrony si připravíme tak, že smícháme borovou hrabanku s jehličím, částečně zetlelým listím a říčním pískem. Můžeme si ale rovnou koupit substrát pro rododendrony, i ten je však dobré obohatit drcenou borovou kůrou neboli borkou.

Předpěstované keříky sázíme do předem vyhloubených jam, hlubokých okolo půl metru a přibližně stejně širokých. Těsně před výsadbou bychom je měli na několik hodin namočit.

Sázíme je do takové hloubky, v jaké rostly ve školce, po výsadbě rostlinu lehce přišlápneme a zalijeme. Pro lepší pronikání vláhy ke kořenům se v prvních měsících vyplatí udělat okolo kmene kruhový lavor.

Nejvhodnější doba k vysazování pěnišníků je na podzim, od září do konce října, nebo na jaře, od poloviny března do dubna. Rostliny předpěstované v nádobách však lze sázet i během ostatních měsíců, nesmí však být příliš velké horko nebo mráz.

Ošetřování
Rododendrony patří k okrasným dřevinám, které nevyžadují řez. Úplně stačí, když odstraníme suché a nemocné větve a „vlky“, které vyrůstají z podnoží. Na druhou stranu je velmi důležité odstříhávat stará květenství, aby se rostliny zbytečně nevysilovaly tvorbou semen na příští rok. Bezprostředně poté, co květy zavadnou a zhnědnou, musí pryč. Dávejme však pozor, abychom při tom nepoškodili jediný list ani listové nebo květní pupeny pro příští rok.

Pro podpoření květenství je třeba pěnišníky pravidelně hnojit. Poprvé hnojíme na jaře, od dubna do května, plnými hnojivy nebo speciálními pro vřesovištní rostliny či přímo pro rododendrony. Později už jen přihnojujeme podle doporučení daného přípravku.

Na zimu je třeba kořeny choulostivějších dřevin chránit vrstvou mulčovacího materiálu, koruny stálezelených keřů, které jsou po opadu okolních listnáčů vystaveny přímému slunci, navíc větvičkami chvojí. Pomatujme, že silné mrazy vysušují půdu, a proto musíme po jejich odeznění doplnit vláhu odraženou vodou venkovní teploty.

-šum-
Foto: www.isifa.com, www.thinkstock.cz

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Rostliny
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou firmu na návrh a realizaci zahrady?

Zadejte si poptávku v kategoriích: návrhy a realizace zahrad,keře,dřevo.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Realizace zahrady, Návrh a realizace zahrady u rodinného domu, Návrh a realizace zahrady u novostavby rodinného domu .