Okrasný tabák má nápadné trubkovité květy nejrůznějších barev, od bílé přes červenou, fialovou až po bledě zelenou. Ty v podvečer vydávají kouzelnou, do daleka se táhnoucí vůni, která tyto květiny nenechá bez povšimnutí. U tabáku bývají nápadné i velké kopinaté listy tolik oblíbené u kuřáků. V případě mnohých okrasných druhů však bývá jejich velikost redukována, čímž daleko lépe vyniknou květy.

Dosud zůstává otevřena otázka, zda původní vlastí rodu Nicotiana byla Amerika, Afrika, nebo Čína. Jisté však je, že do Evropy se tato rostlina dostala po objevení nového kontinentu po roce 1492 stejně jako brambory a rajská jablíčka. Až podivuhodně rychle zdomácněla v Anglii, která se ještě před Třicetiletou válkou (1618 - 1648) stala kuřáckou velmocí. Netrvalo dlouho a pěstování tabáku se začaly věnovat prakticky všechny evropské státy, ať pro jeho kvalitu měly příhodné klimatické podmínky, či ne. Teprve v posledních staletích se začal tabák pěstovat i pro okrasu.

U nás se nejlépe daří třem druhům okrasných tabáků, a sice: tabáku křídlatému (Nicotiana alata), který dorůstá výšky okolo 40 cm a má nádherné červené, růžové a bílé květy. Jedná se o vyšlechtěnou odrůdu původem z Brazílie, kde dorůstá výšky 1 m.

Naopak poměrně vysokou rostlinou je Nicotiana silvestris (český název nemá), která dorůstá výšky až 1,5 m. Má nápadně vonící bílé květy a velké listy. V posledních létech se s ní můžeme setkat i ve veřejných parcích, například v Praze na Karlově náměstí.

Asi nejzajímavějším druhem je kříženec Nicotiana x sanderae, jehož velké květy až s 5centimetrovou korunkou se otevírají až v noci. Mají spoustu různých barev, nejčastěji bývají růžové, červené, bílé i žluté a svou pronikavou vůní lákají lišaje a další noční motýly. Tato rostlina dorůstá výšky pouze jednoho metru, zato se do široka rozrůstá.

Kvete od léta do podzimu

Podle druhu nasazují květy většinou od srpna až do zámrazů. Rostliny vypěstované doma v květináči však mohou vykvést mnohem dříve.

Tabák potřebuje hodně slunce

Všechny tabáky vyžadují slunné, před větrem chráněné stanoviště s humózní půdou. Zvláště u vyšších druhů má být země do hloubky zryta a nikdy nesmí vyschnout. Podle velikosti vysazujeme tyto rostliny ve společenství jiných letniček nebo i trvalek v rozmezí 30 až 50 cm, ale též do nádob. Nepodceňujeme hnojení, za důkladnou výživu se nám tabáky určitě odvděčí bohatým květenstvím. Venku rostoucím a zvláště vyšším druhům prospěje kompost, tabáčky v květináčích zase uvítají hnojiva pro kvetoucí rostliny. Nepoužíváme však dusíkatá hnojiva, tabák má po nich velké listy a málo kvete!

Množení provádíme výsevem do pařníčku, nejlépe v únoru nebo březnu při teplotě okolo 20 °C. Maličká semínka dle možnosti pravidelně zasejeme do řádků nebo pouze rozhodíme a jen lehce přimáčkneme prkénkem.

Vzešlé rostlinky budeme muset s největší pravděpodobností vyjednotit, každopádně však opatrně rozsadit do kelímků. Ty naplníme zemí jen do tří čtvrtin, protože tabáky - zejména větší druhy, mají zpočátku snahu polehávat, a tomu můžeme zabránit doplňováním nové zeminy. Vyspělé rostliny přesazujeme na záhon až v druhé polovině května po odeznění nočních mrazíků.

Nezaručený, ale dost často úspěšný způsob množení je z odnoží, které necháme zakořenit v nádobě s vodou. Nejednou se stalo, že si pěstitel dal do vázy část stonku s květy, zapomněl ho vyhodit a během několika týdnů měl novou rostlinu s kořeny.

Tabáky u nás pěstujeme většinou jako letničky, v původní vlasti však často rostou jako vytrvalé rostliny, a tak mohou v nevytápěné místnosti přečkat zimu. Menší druhy nám většinou nejspíš odejdou s podzimem, ale třeba Nicotiana silvestris může v chráněných podmínkách kvést třeba na Vánoce. Pak sice zajde, ale od kořene vyrostou dva nové výhonky.

Zajímavosti

Tabák obsahuje kromě kyseliny citrónové a jablečné i celou řadu alkaloidů, z nichž nejdůležitější je nikotin. Díky němu byl a dlouho ještě bude využíván v tabákovém průmyslu. Jeho využití je však daleko širší: květy bývají důležitou surovinou pro získávání vonných látek v kosmetickém průmyslu. Lisováním semen se uvolňuje olej sloužící jako výchozí surovina k výrobě laků. Vylisované zbytky se zase používají jako krmivo pro hospodářská zvířata. Ostatně po určité úpravě se semena dají také konzumovat. Stvol neboli stonek nesoucí květ se také používá při výrobě celulosy nebo jako topivo.

V posledních letech se u nás objevují snahy o využití vlastnoručně vypěstovaného tabáku jako kuřiva. Okrasné druhy pro to však nejsou příliš vhodné, daleko lepší je tabák virginský (Nicotiana tabaccum) nebo selský (Nicotiana rustica L.).

-šum-

Foto: www.thinkstock.cz