Vinná réva je asi jedinou rostlinou, kterou zná úplně každý. Je to především zásluhou nápoje, který vzniká fermentací z lisované šťávy hroznů vína, a dokáže při rozumné míře konzumace povznést lidskou mysl a zbavit ji přetvářky. Ne nadarmo praví staré latinské přísloví: „In vino veritas“.
Původně planou popínavou rostlinu se přibližně před 5000 lety rozhodli zkrotit obyvatelé jihozápadních částí Asie, odkud se postupně začalo její pěstování rozšiřovat do ostatních částí světa, až se přes Středozemní moře dostala i do Evropy. Největšími pěstiteli byli staří Řekové a Římané, po nástupu křesťanství převzaly jejich štafetu hlavně kláštery, které přípravu vinného moku dovedly k dokonalosti. Prim na této cestě sehrála Francie, která se přibližně od 16. století stala Mekkou vinařů a své dominantní postavení si udržuje dodnes.
Na našem území se vinařství podle archeologických nálezů provozovalo již v období Velkomoravské říše (833 - 906). Do Čech se dostalo podle pověsti r. 892, kdy moravský kníže Svatopluk poslal Bořivojovi sud vína jako dar k narození syna Spytihněva. Brzy po tom se začaly objevovat první vinice na Mělnicku, zlatého věku se však vinařství v Čechách dočkalo až ve 14. století za vlády Karla IV.
Vinná réva na podzim krásně zbarvuje listy a hlavně je možné sklízet zralé hrozny.
Vinařství dnes patří k nejrozšířenějším odvětvím v zemědělství a je současně i vědou. Na celé řadě vysokých škol existují obory věnující se pěstování a zpracování vinné révy. Nebudeme jim proto jako drobní pěstitelé zasahovat do kompetence a raději si pořídíme co nejstručnější příručku, která nám usnadní první krůčky.
Jak víno pěstovat
Tam se dozvíme, že k pěstování vinné révy jsou vhodné teplejší oblasti, v Krkonoších se jí určitě dařit nebude. Pokud nám doma hřeje sluníčko a příliš nemrzne, můžeme to s révou zkusit. Nejprve se ale poraďme se zahradníkem, která odrůda se pro naše klimatické podmínky hodí. Následně se zajímejme i o velikost hroznů a obsah cukru, nebo množství pecek aj. Sazenice vinné révy vysazujme brzy z jara, ale předtím (nejlépe na podzim) je třeba půdu do hloubky zrýt a obrátit. Pro samotnou výsadbu však použijme směs prosáté zeminy a kompostu.
Sehnat sazenici vinné révy není problém, problém je zvolit vhodný druh, aby se jí na místě, kde ji plánujeme pěstovat, dobře dařilo.
Pamatujme také na oporu a natlučme zavčas do země kůly a natáhněme mezi ně dráty. Před výsadbou nezapomeňme zkrátit výhonek na 2 očka a hlavní kořínky na 10 cm. Vysazenou rostlinu je třeba důkladně zalít a okamžitě celou zahrnout kopečkem země, aby ji nepoškodily mrazy. Z výhonků, které se objeví přibližně v květnu, ponechme jen 2 nejsilnější, ostatní vylomme.
Počítejme s tím, že úrody se nedočkáme bez pravidelného hnojení a ochranných postřiků proti chorobám a škůdcům, kterých na vinici číhá opravdu hodně.
Plody naší práce dozrají přibližně v období od poloviny září do poloviny října. Je samozřejmé, že první úroda bude spíše pro radost, chceme-li se však dočkat velkých sladkých hroznů, neobejdeme se bez pravidelného řezu. Do něj se pusťme až v únoru nebo březnu, kdy seřízneme výhonek podle výšky podpůrného pletiva na 4 až 12 oček.
Ve víně je pravda.
Tip
Odstraněné dřevo nevyhazujme, po vysušení se nám bude hodit ke grilování, a to nejenom vinných klobás.
A teď ať někdo zkusí tvrdit, že vinná réva není dar boží!