Ořešák královský si oblibu získal především díky svým plodům - vlašským ořechům, přesněji kvůli jejich jádrům. Tento strom si však oblíbili i včelaři jako medonosnou rostlinu, a pro své kvalitní dřevo se těší také zájmu dřevařského průmyslu. Majitelé větších zahrad pak zajisté ocení stín, který nabízí v letních dnech jeho velká a košatá koruna.

Tento mohutný strom může dorůstat výšky až 45 m, v našich zahrádkách však obvykle dosahuje maximálně dvaceti pěti metrů. Má lichozpeřené listy složené z 5 až 9 tuhých tmavozelených lístků vejčitého tvaru se špičkou na konci a hladkými okraji. Samčí květy vytvářejí asi 12 cm dlouhé zelenožluté jehnědy, kratší samičí dosahují pouze pěti centimetrů a vyskytují se obvykle po dvou až třech na konci větví. Pro nás však budou nejatraktivnější jádra plodů obklopená dřevnatým oplodím a dužnatou slupkou, která během dozrávání hnědne.

Původním místem výskytu ořešáků byly oblasti táhnoucí se od Malé Asie přes Kavkaz do Střední Asie až po úbočí Himalájí. Odtud byly již ve starověku rozšířeny do západní Evropy, o jeho rozšíření na sever se postaral Karel Veliký. V 17. století převezli osadníci tyto stromy i do Ameriky.

Současní zahrádkáři si mohou vybírat z několika ořešákových odrůd, které se liší podle nároků na půdu a dobou zrání, zda jsou samosprašné, ale především velikostí a chutí jader. U nás se pěstují odrůdy: Apollo, Jupiter, Magdon, Buchlo, Mars, Saturn a Seiffersdorský kulatý.

Doba květu

Ořešáky kvetou od dubna do června, v našich podmínkách spíše dříve. Po skončení květenství se začínají objevovat kulaté plody, které dozrávají v září až v říjnu.

Nároky na pěstování

Ořešák královský je dlouhověký opadavý strom, který není příliš náročný na půdu, ale potřebuje dostatek světla. Je plně mrazuvzdorný, takže mu nevadí ani velmi nízké teploty do minusu. Pěstuje se nejčastěji v okrajových částech zahrady, kde má dostatek slunce. Dříve se též vysazoval poblíž hnojišť, protože jeho listy odpuzují hmyz. Na druhé straně se velmi pomalu rozkládají, a proto není vhodné je kompostovat společně s běžným zahradním odpadem.

Množení

Poměrně jistý způsob je vypěstovat rostlinku z jádra. Aby se nám to povedlo, musíme ořechy přes zimu stratifikovat (připravit na výsadbu) ve vlhkém písku a na jaře, když začnou klíčit, přesadit na záhon nebo nejprve do hrnků. Takto vypěstované stromky nám ale začnou plodit nejdříve za 10 let, často i později.

Mnohem dříve se dočkáme plodů roubováním na podnož, ale ořešákový roub se jen tak neujme. Potřebuje k tomu absolutní vlhkost, stálou teplotu 30 °C a trvalou tmu. Takto namnoženou rostlinu se tedy vyplatí koupit ve specializovaném zahradnictví. Kromě časnější úrody to bude výhodnější i v tom, že budeme přesně vědět, o jakou odrůdu se jedná.

Zajímavosti

Semena vlašských ořechů mají vysoký podíl mastných kyselin, uhlohydrátů a z minerálních látek draslík, vápník, hořčík, železo a fosfor. Kromě toho obsahují velké množství vitaminu B, niacinu a provitaminu A. Díky nízkému obsahu cukru jsou přijatelné i pro diabetiky.

Konzumují se nejrůznějšími způsoby. Můžeme je chroupat, nakládat do medu nebo rozemlít a přidávat do dortového těsta. Z nezralých plodů se v alkoholu maceruje ořechovice nebo je lze naložit a podávat jako přílohu ke zvěřině.

Recept pro inspiraci: Ořechovka s puškvorcem

30 zelených ořechů rozpůlíme a nalejeme na ně 1 l lihu. Přidáme kůru z jednoho pomeranče a půlky citronu, malý kousek puškvorce, kousek celé skořice, 7 zrnek hřebíčku, kousek celého očištěného zázvoru a 10 zrnek nového koření. Zavařovací sklenici se směsí přikryjeme celofánem, pevně převážeme a postavíme na slunečné místo na 14 dnů. Každý den jí protřepeme. Po této době svaříme 750 ml krystalového cukru ve 250 ml vody. Vzniklý sirup ještě za tepla smícháme s odstátou lihovou směsí, přecedíme přes jemné síto nebo plátno a poté rozlejeme do lahví. Další zajímavé čtenářské recepty na voňavé domácí likéry, pálenky a skvělé životabudiče od čtenářů naleznete v receptáři časopisu Fajn život, který vychází 13.9.2011.

Málokdo však využívá příznivé účinky listů, ze kterých se připravuje léčivý čaj proti žaludečním a střevním katarům. Lze je rovněž použít jako obklady působící proti akné nebo jako výtažek přidávat do koupele snižující potivost nohou.