Když se na podzim vybarvují listy a padají k zemi, objevují se na holých větévkách šedé plstnaté květní pupeny působící, zejména při zimním ojínění, uklidňujícím dojmem. Pravou okrasou těchto dřevin však zůstávají obrovské sladce vonící květy složené z mnoha tuhých okvětních lístků nejrůznějších barev. Pro nás jsou nejznámější bílé nebo narůžovělé, ale mohou být třeba růžovo-červené až fialové nebo žluté. Vyrážejí většinou ještě před olistěním a bývá jich tolik, že promění celou korunu v rozkvetlý monument.
Původní rozšíření druhu Magnolia je nesouvislé, s hlavním centrem ve východní a jihovýchodní Asii a výskytem ve východní Severní Americe, Střední Americe, Západní Indii. Některé druhy rostou v Jižní Americe.
Magnolie patří mezi nejstarší kvetoucí rostliny na Zemi. Geologové objevili ve vrstvách hornin jejich pozůstatky úctyhodného stáří, které pamatují okolo 100 milionů let. Opylování těchto pravěkých stromů zajišťovali brouci a je tomu tak dodnes.
V současné době známe přes 120 druhů a bezpočet kultivarů těchto opadavých i stálezelených stromů a keřů, které se volně vyskytují v nejrůznějších částech světa. Můžeme se s nimi setkat v lesích, křovinách nebo na březích řek od Himalájí až po východní a jihovýchodní Asii, ale též v tropických oblastech Severní nebo Jižní Ameriky.
V našich polohách se pěstují výhradně dřeviny opadavé, i ty však jsou náročné na teplo, takže se jim nebude dařit například v mrazových kotlinách nebo na větrných stráních.
Při výběru vhodné rostliny se orientujeme především podle velikosti. V podstatě existují tři základní skupiny od menších širokých keřů přes vzrostlejší dřeviny střední velikosti až po vysoké stromy. Současně se zajímáme také o otužilost a samozřejmě tvar a vybarvení květů.
Květenství
V našich podmínkách nejčastěji v květnu, popřípadě v červnu.
Detail květu magnolie
Pěstování
Šácholany se pěstují výhradně jako solitérní rostliny, aby plně vynikla jejich krása. O to větší pozornost však musíme věnovat výběru stanoviště, které musí být chráněno před severními a východními větry. Ideální je osluněné nebo polozastíněné, ale vlhčí místo, kde se nevyskytují mrazíky.
Velmi důležité je složení půdy, jež musí být bohatá na humus, dobře propustná a mírně kyselá, maximálně neutrální reakce. Před vysazením je dobré zeminu vylepšit přidáním jedné třetiny kompostu nebo rašeliny.
Nikdy nesázejme magnolii příliš hluboko, mohli bychom zadusit její povrchové kořeny. Po zasazení je dobré rostlinu namulčovat a její okolí udržovat trvale přiměřeně vlhké.
Další mulčování provedeme na podzim jako ochranu proti vymrzání kořenů. Dávejme si pozor při kypření půdy, protože všechny šácholany koření při povrchu a není problém jejich kořenový systém poškodit. Před příchodem pozdních mrazů se vyplatí zakrýt menší stromky a keře netkanou textilií.
Magnolie špatně snášejí řez. Pokud se pro něj rozhodneme, tak pouze v případě, že musíme odstranit mrtvé nebo poškozené dřevo.
Bílé květy magnólie
Množení
Buď podzimním výsevem, nejlépe stratifikovaných semen, nebo pomocí řízků. Zelené dáme zakořenit na začátku léta, polovyzrálé až na jeho konci.
Rozmnožování této dřeviny je však poměrně složité a klade značné nároky na zahradnické dovednosti a zázemí. Pro amatérské zahradníky je jistější zakoupení předpěstované rostliny u profesionálů.
Zajímavosti
Magnolie byly ceněny zejména pro své kvalitní velmi tvrdé dřevo. K jeho hlavním vývozcům patří Florida. V tradiční čínské a japonské medicíně byla kůra šácholanu využívána proti bakteriálním infekcím a k úpravě vysokého tlaku. Dodnes se používá lihový extrakt kůry jako desinfekční prostředek, zejména v oblasti dentální hygieny.
Listy magnolie
Foto: www.isifa.com