Pískavice řecké seno (trigonella foenum-graceum) je jednoletá bylina, kterou pěstují na svých zahrádkách především milovníci léčivých rostlin. Její účinky velmi oceňoval už Hippokrates, ve starověkém Egyptě byla využívána k usnadnění porodu, ale též při balzamování. Přestože dodnes nachází široké uplatnění jak v lidovém léčitelství, tak ve farmacii, bude její místo na zahrádce spíše v odlehlém koutě, protože mezi velkokvětými okrasnými květinami působí tak trochu jako krmná směska. Určitě však najde své místo mezi léčivkami, kde se stane i vhodným estetickým doplňkem.

Je to středně veliká, výjimečně až 1 m vysoká rostlina s přímou chudě větvenou lodyhou, odkud vyrážejí protáhlé eliptické listy s řídce pilovitým okrajem. Drobné sněhově bílé kvítky ve tvaru pětizubého kalíšku se žlutavě bílou korunkou nejsou příliš nápadné, zato protáhlé a srpovitě zahnuté lusky, které je vystřídají, na sebe určitě upozorní. V době zralosti dorůstají až 10 centimetrů a obsahují přibližně 20 bobovitých semen.

Tato všestranně užitečná rostlina pochází už podle svého názvu ze Středomoří, především z Řecka, vyskytuje se však v severních částech Afriky a v Číně. U nás se pěstuje jako léčivka v zahrádkách, výjimečně jako kulturní rostlina v některých vinohradských oblastech. Od podobných užitkových rostlin, například komonice, ji snadno rozeznáme podle výrazné vůně polévkového koření.

Květenství

Pískavice se představuje v plné kráse od dubna do července, v našich podmínkách spíše v posledních dvou měsících.

Pěstování

Pískavici se bude dobře dařit na osluněném stanovišti chráněném před větrem. Vyhovuje jí hlinitopísčitá půda s dostatkem živin, především vápníku a spodní vláhy. Během vegetace lze půdu mírně přihnojit dusíkatými hnojivy, vyvarujme se však přímé aplikaci čerstvého hnoje.

Vysévá se v dubnu přímo na záhon do řádků vzdálených zhruba 30 cm. Před výsevem je nutné záhon důkladně odplevelit. Vegetační doba je 16 až 20 týdnů.

Zajímavosti

Vzhledem k tomu, kolik léčivých schopností tato rostlina má, zní pojmenování řecké seno trochu hanlivě. Nicméně i na něm je kus pravdy. Pískavice byla od pradávna kromě jiného využívána jako krmivo pro dobytek, aby se zvýšila jeho dojivost. Ostatně ke zvýšení sekrece mléka ji užívaly po porodu i „novopečené“ matky ve starém Egyptě. Neobtěžkaným ženám zase snižovala bolesti při menstruacích, mužům pro změnu pomáhala překonat problémy s impotencí. Zkrátka kdo ji užíval, mohl „si pískat“.

Dodnes se tato rostlina využívá při léčbě výživových poruch, protože zlepšuje chuť k jídlu. Dokáže také zklidnit žaludeční křeče při tropických průjmech, příznivě působí při chorobách žlučníku a snižuje hladinu krevního cukru. Využívá se též při léčbě lupénky a dokonce i neurastenie.

Kašička z rozemletých semen se zevně užívá na zhojení ran a podlitin, boláků nebo vředů. Ze sušené natě nebo drcených semen se dělají nálevy ke kloktání proti zánětům ústní dutiny a bolestem v krku. Mletá semena se rovněž využívají jako kuchyňské koření, v potravinářském průmyslu slouží k aromatizaci sýrů, masa, uzenin a polévek. Jsou též přidávána do kořeněných směsí curry a chutney.

Foto: www.isifa.com