Kandík psí zub (Erythronium dens-canis) je poměrně vzácná, přibližně 15 cm vysoká rostlinka, kterou všichni skutečně zapálení alpínkáři touží mít na své zahrádce. Nejhezčí je na jaře, kdy rozkvétá převislými květy růžové, nafialovělé nebo bílé barvy se žlutým středem a purpurovými či modře zbarvenými tyčinkami. Jsou složené ze šesti kopinatě protáhlých okvětních lístků, které se zpětně ohýbají vzhůru, takže mohou svým tvarem připomínat bramboříky. Každý květ dorůstá v průměru okolo 3,5 cm a nese ho tenký bezlistý stonek vyrážející obvykle mezi dvěma široce kopinatými listy šedozelené barvy s nápadnými purpurovými skvrnami. Své druhové jméno si tato rostlina vysloužila díky zásobnímu orgánu, kterým je protáhlá cibule bez slupky podobající se psímu zubu.

NAŠE ENYCKLOPEDIE ROSTLIN UŽ NABÍDLA:

Kandíky náleží k nevelkému rodu čítajícímu okolo 22 druhů cibulnatých rostlin, které rostou především ve světlých opadavých lesích a otevřených horských loukách s vlhčí, hluboce humózní půdou kyselejší reakce. Většina rostlin pochází z Asie a Severní Ameriky, v Evropě roste pouze jediný druh, a sice kandík psí zub. V naší republice roste pouze na jediném místě, kterým je chráněná oblast vrchu Medník při levém břehu dolního toku Sázavy. Všechny zahradní exempláře jsou vypěstované z dovezených rostlin.

Květenství

Kvete výhradně na jaře, u nás v průběhu března a začátkem dubna.

Pěstování

Tato rostlina vyžaduje dostatečně vlhké stanoviště na částečně až polozastíněném místě, kde je hluboká výživná půda mírně kyselé reakce. Může to být na okraji trávníků, v zastínění listnatých keřů nebo na odkloněné skalce. Nesázejme ji v těsné blízkosti kamenů z vápence ani vápnomilných rostlin. Ideálními sousedy jsou jaterník podléška nebo ostřice chlupatá, lesní kapradí aj.

Mrazivé období snáší dobře, ale buďme opatrní na přemokření. Nadměrná vlhkost během zimního období může kandíku uškodit.

V létě naopak chráníme tuto rostlinu před vyschnutím půdy a můžeme jí přilepšit organickým kapalným hnojivem pro pokojové rostliny. Půdu lze zlepšovat pouze na podzim dobře proleželým kompostem. Průmyslovým hnojivům se vyhněme, jsou pro kandík nebezpečná.

Rozmnožování

Nejjistější způsob množení je pomocí dceřiných cibulek, které odebereme v průběhu srpna a co nejdříve vysadíme. Sázíme je do hloubky 5 až 6 cm na vzdálenost 10 až 15 cm. Neskladujme je zbytečně dlouho, pokud vyschnou, jsou k ničemu! V nutném případě je uložme na krátký čas ve vlhké rašelině. Semena vysévejme bezprostředně po vyzrání do rašelinového substrátu. Kandík se často rozmnožuje i samovýsevem.