Listy jsou úzké, čárkovité, stříbřité barvy, oranžové peckovičky se vytvářejí pouze za předpokladu přítomnosti samčí i samičí rostliny. Pro zajištění dobré násady plodů je důležité zajistit optimální výsadbu samčích a samičích rostlin, a to v poměru 1 samčí na 6 samičích. Pohlaví rozeznáme již na tříletých sazenicích, kdy samčí rostliny mají větší pupeny, které jsou hustě uspořádané na výhonech.
Zdroj: www.wildorganicskin.com
Plody dozrávají od poloviny srpna do září a vydrží na stromech dlouho do zimy. Natrpklost plodů odstraňuje mráz, proto je možné sklízet je až po prvních mrazících. Mají naprosto minimální nároky na stanoviště, hodí se i na větrná stanoviště, na chudé, suché a písčité půdy a jsou plně mrazuvzdorné. V zemědělství se často používají při řešení půdní eroze, navíc na kořenech rakytníku žijí bakterie poutající vzdušný dusík, kterým poté obohacují půdu. V městských výsadbách odolávají i exhalátům, jejich většímu použití však brání trnitost. Latinské rodové jméno Hippophae je odvozeno ze slov „hippos“ – kůň a „phaos“ – lesknoucí se, protože jeho listí se zkrmovalo koňmi, kteří byli v perfektní kondici a měli krásnou srst.
Plody rakytníku mají vysokou biologickou hodnotu a obsahují:
Zdroj: www.cnseabuckthorn.com
- zhruba 10 druhů vitaminů (významný je obsah vitaminu C – 10x vyšší než v citrusových plodech, dále A, B1, B2, B6, K1, E)
- flavonoidy a třísloviny
- sacharidy
- organické kyseliny
- oleje a karotenoidy
Na lidské zdraví má prokazatelné účinky v těchto oblastech:
- ovlivňuje vznik a šíření závažných chorob, chrání organismus před volnými radikály
- používá se jako doplňková přírodní léčba při chemoterapiích
- snižuje nebezpečí infarktu myokardu
- zpomaluje stárnutí organismu
- je součástí dietetických čajů
- využívá se v kožním, interním a očním lékařství
- podporuje imunitní systém, je ideální prevencí v době chřipkových epidemií
- reguluje krevní oběh
- stimuluje činnost jater a plic
- léčí žaludeční vředy, podporuje tvorbu žluči
- rakytníkové masti se používají na omrzliny a popáleniny
- zlepšuje stav kloubů při revmatismu
- detoxikuje organismus, rozpouští hleny a zabraňuje nadměrnému vypadávání vlasů
- působí na vitalitu a pružnost pokožky
Zdroj: www.wikimedia.org
Kromě léčebných účinků se v našich podmínkách využívá i jako netradiční ovocný druh. Plody se dají pojídat čerstvé s cukrem, vyrábějí se z nich džemy, šťávy, džusy a dokonce i víno, nebo se jejich šťáva konzervuje s alkoholem jako posilující vitaminový koncentrát. Dětem můžete připravit rakytníkový med, kdy 1 litr medu promícháte se 100 – 150 gramy rakytníkového prášku.
Mezi pěstiteli jsou nejvíce rozšířeny následující odrůdy:
Zdroj: www.carpolondon.co.uk
H. rhamnoides ´Hergo´- bujně rostoucí německá odrůda vytvářející rozložité keře, dozrávající od poloviny srpna do začátku září. Plody mají světle oranžovou barvu, průměrná hmotnost plodu se pohybuje okolo 0,43 gramů.
H. rhamnoides ´Krasavice´- keř dorůstá do dvoumetrové výšky, je slabě otrněný, plody jsou červené, sladkokyselé, průměrné hmotnosti 0,5 gramu.
H. rhamnoides ´Sluníčko´- středně vzrůstný keř, nejslaběji otrněný. Plody jsou válcovité, poměrně velké, o průměrné hmotnosti 1 gram.
H. rhamnoides ´Leikora´- pozdní odrůda vytvářející husté a pevné keře, plody dosahují průměrné hmotnosti 0,65 gramů.
Rakytník poskytuje i kvalitní dřevo používané na výrobu kulečníkových koulí, hůlek, držadel a dýmek. Plody se využívají na barvení vlny a papíru.