Zasvěcen byl bohyním Afroditě a Héře jako symbol plodnosti a lásky. Paris měl dát Venuši právě granátové jablko a od té doby se považuje za symbol přátelství, náklonnosti, lásky, ale i hojnosti a plodnosti. Svoje jméno propůjčil českým polodrahokamům i španělské Granadě.
Granátové jablko
Granátovník je opadavý keř nebo strom dorůstající do pětimetrové výšky. Větve jsou pevné, štíhlé, hranaté, u některých odrůd trnité. Květy jsou zářivě červené nebo žluté. Jsou samosprašné, ale opylují se i hmyzem. Po opylení a oplození vznikají bobule velké až 12 cm s uzavřeným nebo polootevřeným kalichem a velkým množstvím semen, kterých bývá ve velkých plodech okolo tisíce. Semena jsou obalena šťavnatým arilem, seskupená do hnízd obalených placentou – tenkou blankou. Největší plody mohou vážit až jeden kilogram.
ČTĚTE TAKÉ:
Granátové jablko
V našich podmínkách nelze pěstovat marhaník celoročně venku. Ideální je, pokud ho umístíme přes léto venku, tzn. po 15. květnu ho umístíme na slunné stanoviště (terasa, okno, zahrada), kde ho vydatně zaléváme a přihnojujeme, a v první polovině října ho zazimujeme v místnosti s teplotou 5 – 10 °C. Vzhledem k tomu, že je marhaník opadavý, můžeme ho umístit i na tmavé místo za podmínky minimální zálivky.
Nejoblíbenější formou používanou i na pěstování bonsají je Punica granatum nana s úzkými opadavými lístky a drobnými čtyřcentimetrovými plody. Jeho přírůstky nepřesáhnou 5 – 10 cm za rok. Plnokvěté formy rostou ještě pomaleji.
Granátové jablko
Pokud byste se rozhodli marhaník rozmnožit, můžete použít semena, která klíčí po určité době stratifikace, tj. době, kdy je vystavíme nízkým teplotám, např. v chladničce. Počítejte ale s tím, že potomci zpravidla nemají vlastnosti mateční rostliny a plodí po šesti až sedmi letech. Rozhodneme-li se pro řízkování, odebíráme větvičky z předchozího roku v délce 20 – 30 cm.
V našich podmínkách jsme zvyklí konzumovat pouze chutné plody, v domovině se marhaník využívá od kořenů až po listy.
Granátové jablko
Ze šťávy granátových jablek se vyrábí víno, šerbety, francouzská grenadina, používá se do koktejlů i na sirupy a své použití má i v cukrářství, kde se přidává do želé a do dezertů. Při konzumaci si musíme dát pozor na šťávu, která je na textiliích téměř nevypratelná. Z listů se připravuje čaj, ze slupek nezralých plodů, z kořenů a kůry se získává barvivo, kterým se barvil safián (jemná useň z koziny, teletiny nebo skopovice) a koberce v Orientu. Výtažky z kůry a slupek se využívají i v koželužství a lékařství. V kosmetice jsou výtažky z granátového jablka využívány na výrobu šamponů na udržení barvy vlasů a jejich regeneraci a nočních krémů, které díky přírodním antioxidantům zpomalují procesy stárnutí pleti.
Titulní foto: Thinkstockphotos.com