Pupalka dvouletá patří k rostlinám, které se v poslední době těší veliké oblibě. Je poměrně dekorativní a současně je využívána jako léčivka. Nápadné jsou zejména její žluté 2,5 až 5 cm veliké květy složené z velmi tenkých plátků (jako třeba vlčí mák), které se otevírají teprve večer, kdy nádherně voní, a zavírají se až ráno, kdy zčervenají a začínají vadnout. Vyrůstají na rozvětveném stonku s 5 až 20 cm dlouhými protáhlými listy srdíčkovitého tvaru, které v prvním roce vytvářejí růžici, v dalším pak rostou do spirály. Po odkvětu vytváří pupalka 2 až 4 cm dlouhé zelené tobolky s jedním až dvěma semeny, která se hojně využívají v léčitelství.

Rod pupalek čítá témě 200 různých druhů, které pocházejí především z východu a středu Severní Ameriky, kde rostou na sluncem zalitých písečných nebo kamenitých půdách chudších na živiny. V evropských zemích se dnes můžeme s divoce rostoucí pupalkou setkat často v opuštěných pískovnách nebo lomech a podél tratí, jinak se hojně pěstuje na zahrádkách. Při výběru jejího stanoviště však musíme být obezřetní, protože dorůstá výšky přes jeden metr, a proto ji bude třeba vysadit na místě, kde nebude bránit ve výhledu nebo stínit nižším rostlinám.

Květenství

Ve středoevropských podmínkách kvete od června do září, za teplejšího podzimního počasí často i v říjnu.

Pěstování

Pupalka dvouletá patří k nenáročným rostlinám, které lze snadno pěstovat v každé zahrádce s přímým sluníčkem nebo alespoň polostínem. Vzhledem k tomu, že jí spíše vyhovuje kamenitá zem chudší na živiny, je dobré ji vysadit poblíž zídky nebo plotu, kam se i svojí velikostí lépe hodí. Vyhovuje jí spíše sucho, ale během letních veder i ona potřebuje zalít.

Množí se semeny, která v prvním roce na jaře vyklíčí a utvoří listovou růžici. Ta přezimuje a během dalšího roku vyžene kvetoucí lodyhu, která po vyzrání plodů odumře.

Ochrana

Vzhledem k tomu, že je pupalka dvouletá u nás průmyslově pěstovaná na semena, nepatří k ohroženým rostlinám a ani zplanělé rostliny ve volné přírodě nejsou ze zákona chráněny.

Zajímavosti

Tato rostlina je důležitým zdrojem pro výrobu přírodních léčiv, zejména její semena. Lisuje se z nich olej, který působí proti ekzémům a dalším kožním chorobám, jako je lupénka, svědění aj. Z oleje se získává i kyselina gama-linolenová, která výrazně snižuje hladinu škodlivého cholesterolu. Vyrábí se z něj též přípravky s imunostimulačním účinkem podporujícím obranyschopnost organismu proti stresům.

Pro kuchyňské účely lze do salátů využít prakticky celou rostlinu, od květů a listů přes výhonky až po kořen. Ten se navíc používá jako ochucovadlo do aperitivů.

Titulní foto: Shutterstock.com