Jak vybírat chryzantémy

Chryzantémy nevybíráme podle košatosti a plnosti keříku, ale nejprve sáhneme do kořenáče, zda náhodou není důvodem extrémně nízké ceny přesušená zemina nebo vyschlý kořenový bal.

Chryzantémy neboli listopadky patří u nás k nejoblíbenějším květinám. Jsou to poslové podzimu. Svými barevnými květy rozsvítí podzimní plískanice a vydrží v květináčích až do prvních mrazů. Mnoho lidí bere chryzantémy jako jednorázovou květinu, kterou na podzim koupí a po mrazech, kdy ji venku zima spálí, ji vyhodí. Jenže tohle je většinou trvalka. Při správném ošetřování vám vydrží mnoho let.

K dobrému prospívání ale potřebují dostatek živin. Právě v září je vhodné je hnojit plným hnojivem, po přihnojení je třeba rostliny hodně zalít. V říjnu je již nehnojíme. Choulostivější druhy a odrůdy po odkvětu seřízneme asi 5 cm nad zemí. Můžeme je překrýt vrstvou rašeliny, suchého listí a chvojí, nebo je vyryjeme ze záhonu, uložíme i s kořenovým balem do dřevěného truhlíčku a umístíme ve studeném skleníku při optimální teplotě 5 - 8 °C. Chryzantémy potřebují k dobrému vývoji 4 - 6 týdnů vegetačního klidu.

Tyto rostliny pak množíme vrcholovými řízky – nejlépe v lednu nebo únoru. Necháváme je pak zakořenit v bytě v květináčích nebo truhlících.

Chryzantémy stejně jako jiné rostliny jsou ohrožovány škůdci. Například háďátko kopretinové způsobuje na spodní straně listů tmavě hnědé až černé skvrny ohraničené žilnatinou. Skvrny se prudce šíří, až pohltí celou rostlinu. Ta pak odumírá a je třeba ji vytrhnout i s kořeny a spálit. Deformaci květů chryzantém způsobuje virus aspermie rajčete. Chceme-li se tomuto postižení vyhnout, je třeba dobře prohlédnout rostliny, z kterých odebíráme řízky k dalšímu množení, měly by být zcela zdravé.