Kořeny toho jsou opravdu hluboké. Jmelí bílé (Viscum album) je dnes typickým symbolem Vánoc, i když s křesťanskými svátky původně nemělo nic společného. Coby magickou rostlinu ho využívali k obřadům pohanští Keltové nebo staří Germáni, jejichž kněží (druidové) odřezávali na Nový rok jeho větvičky zlatým srpem, aby jim přinášelo štěstí.

Ale proč tedy my tak uznáváme jmelí? Jde tady o základy křesťanství a bibli. Podle ní totiž Josef vyřezal ze stromu jmelí kolébku pro Ježíška. Také kříž, na kterém byl Ježíš ukřižován, pocházel ze stromu jmelí. Strom se hanbou zmenšil v keřík a je nucen žít na jiných stromech, aby přežil. Lásku, kterou ale získal od Boha, dává všem, kteří pod ním projdou. Ženám prý přináší lásku a plodnost. Zaoráním do první brázdy na jaře pak zajišťuje požehnání pro úrodu.

Co je jmelí?

Ve skutečnosti je to ale parazitická rostlina z čeledi santálovitých, která se uchycuje na kmenech stromů a vytváří zde kulovité keříky dosahující velikosti až jednoho metru. Má žlutozelené kožovité listy, které nikdy neuvadají a částečně se starají o fotosyntézu. Hlavní přísun živin však zajišťují kořeny odebírající z kůry hostitelských rostlin minerální látky a vodu. Velmi dekorativně působí plody v podobě malých bílých kuliček vyrůstajících v úžlabí větévek, které jsou neodmyslitelnou součástí zdobného vánočního jmelí.

Jmelí můžeme najít hlavně na stromech listnatých, nejvíc na lípách, jabloních, jasanech, topolech, vrbách, javorech či jeřábech. Ale nevyhýbá se ani borovicím nebo jedlím.

Pěstování

Množení parazitních rostlin není sice v zahrádkářské praxi úplně běžným jevem, ale když jde o možnost výdělku, kdo by to nezkusil. Jmelí se v zahrádkách nejlépe daří na jabloních, ale poroste nám i na ostatních stromech. Postačí k tomu několik bobulí, které rozmáčkneme, až z nich začne vytékat lepkavá šťáva, díky níž přilepíme obsah se semeny na strom. Nepoužívejme k tomu kosterních větví, ale naopak okrajových a ještě lépe bujných výhonků, tzv. vlků. Pak budeme mít jistotu, že tento malý parazit nebude ochuzovat strom o živiny nebo stínit ovoci. Abychom byli úspěšní, musíme tuto operaci provést v období od listopadu do začátku října. Pokusy o setí semen do země jsou odsouzeny k nezdaru.

Léčivka i jed

Jmelí se od pradávna používá k léčení. Tahle rostlina má v sobě takové množství nejrůznějších látek, že by bylo, aby to na něco nezapůsobilo. Má v sobě třeba látku viscotoxin, která je složena z více než 40 aminokyselin. Ovšem je zajímavé, že ne všechna jmelí jsou zdravá a léčivá. Například jmelí z topolů jsou jedovatá. Záleží totiž na tom, na jakém stromě rostou. Důležitá je také informace, že plody, ty krásné bílé kuličky, nikdy nepožívejte. Ty jsou jedovaté vždy.

Na co všechno jmelí účinkuje? Je to téměř zázračná rostlina – dokáže prakticky cokoliv. Od zmírnění bolestí hlavy až po vyléčení padoucnice nebo rakoviny. Samozřejmě, že ne všechno je pravda, ale ta hlava, podpora srdeční činnosti nebo snížení krevního tlaku jsou prokázané.

Většina přípravků se podává formou čajů ze sušených větviček nebo listů. Sbírá se od začátku října do poloviny prosince a pak ještě (hlavně) v březnu. To má největší sílu.