Jak poznáme bršlici? Její stonek je jakoby do V, od čehož vzniklo i přízvisko kozí noha, které se uchytilo a dokonce se stalo i oficiální součástí českého názvu. Právě stonek (lodyha) a typické pilovité listy jsou ty znaky, podle kterých ji poznáte.

Vyplít ji prakticky nejde

Boj s bršlicí je náročný. Extrémně náročný a bohužel i leckdy marný. Všechny části kořenového systému musí být vymýceny, protože i z malého oddenku je schopna rostlina opět vyrůst. Kdo chce někdy bršlici vymýtit, ten ať používá rýč, několikanásobné hloubkové propletí půdy a hromady trpělivosti.

Bršlici se v našich krajích daří moc dobře. Roste prakticky všude. Daří se jí víc tam, kde je větší vlhko, ale ani na suchých místech neabsentuje. Jen nevyrůstá do takových rozměrů (ve vlhku klidně dorůstá až jednoho metru). V tomto případě dokáže být velmi agresivní a zahubit veškerou okolní vegetaci.

Zdravá bršlice

Jedinou výhodou bršlice je sama bršlice. Obsahuje totiž spousty vitaminu C a její mladé výhonky se používají místo salátu nebo jako náhražka petržele, libečku nebo naťového celeru. Sbírat se ale musí opravdu rané výhonky, sotva vylouplé ze země. Saláty zvládnou i ty starší.

Pokud vás štípne komár, utrhněte bršlici, rozemněte ji mezi prsty a potřete si jí ranku. Během chvíle přejde svědění a otok splaskne. Stejně působí i na otevřené ranky.

Bršlice se používá jako nálev pro snižování otoků kloubů a při revmatismu a také pro snižování bolestí břicha. Je to výrazně močopudná rostlina.

Ale pozor! Kořen bršlice je jedovatý. Tedy ne prudce, ale raději ho nekonzumujte, mohlo by vás bolet břicho.