Chuť durianu bývá přirovnávána k vanilkovému krému s mandlovou příchutí, jeho vůni ale lidé obvykle charakterizují výrazy, z nichž jsou publikovatelné snad akorát žumpa nebo kanalizace. Kvůli silnému zápachu se ani ve své domovině durian nesmí převážet hromadnou dopravou a je zakázán i v některých hotelech. Kdo si však na něj zvykne, konzumuje ho v kombinaci se zmrzlinou nebo jako kořeněnou přílohu k rýži a masu.

V našich končinách se durian špatně shání, musíte po něm pátrat a ptát se, třeba i ve vietnamských tržnicích. A když už ho seženete, celý gurmánský experiment vás vyjde na 400 až 700 Kč. Dejte jen pozor, abyste k němu nepopíjeli alkohol - durian totiž obsahuje alkaloidy, které s alkoholem nepříjemně reagují, a hrozila by otrava. Durianu by se měly vyhnout i těhotné ženy.

Když zapátráme, odkud se vlastně duriany berou, dojdeme k durianu cibetkovému, což je velice zajímavý tropický strom, který může dosahovat výšky 30 až 50 m. Jeho plody také nejsou žádní drobci, mohou vážit až pět kilogramů. Jako by si durian uvědomoval, že jimi může někoho přizabít, shazuje plody jenom v noci. Zajišťuje tak bezpečnost práce při sklizni, která by jinak byla poměrně problematická.

Přezdívka král ovoce je odvozena nejspíš od velikosti těchto pozoruhodných plodů, ale možná také souvisí s tím, že durian našel uplatnění v lidovém léčitelství. Podle některých zdrojů dokáže snížit horečku, zmírňuje kožní problémy a má afrodiziakální účinky. Obsahuje hodně vitaminu C a je rovněž bohatý na prospěšné aminokyseliny a hořčík. Nedoporučuje se však konzumovat, pokud trpíte žaludečními vředy nebo máte-li vysoký krevní tlak.