Co vlastně způsobuje, že kopřiva pálí? Celá rostlina je pokryta chloupky, které se při dotyku ulomí, a vyteče z nich roztok obsahující tři chemikálie: histamin dráždící kůži, acetylcholin vyvolávající pocit pálení a serotonin, který tyto účinky ještě umocní. Abychom si kopřivu mohli dopřát v jídle, musíme ji pomačkat, rozsekat či rovnou rozmixovat, aby se všechny chloupky polámaly a pálivá tekutina vytekla ještě před konzumací. Samozřejmě pracujeme v rukavicích.

Ta trocha úsilí se nám vyplatí, protože kopřiva obsahuje spoustu vitaminů, aminokyselin a minerálních látek; je bohatá zejména na hořčík, železo, vápník a fosfor. Nejvyšší obsah vitaminů mají mladé rostliny, ty starší se proto nevyplatí sbírat, ostatně ani nemají tak dobrou chuť.

Z kopřiv se připravuje nálev, který může být součástí jarní očistné kúry. Pít ho ale můžete i při kašli a nachlazení. Kopřivový čaj zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů, působí močopudně a pomáhá při problémech s ledvinami či žlučníkem. Doporučuje se i maminkám na podporu tvorby mateřského mléka.

Mladé kopřivy ovšem najdou v kuchyni mnohem širší uplatnění. Tradičně se přidávají do velikonoční nádivky, dají se však použít všude tam, kam má přijít špenát nebo zelené bylinky. Připravíte z nich chutnou omeletu i pesto na těstoviny, zapracovat se dají do slaných koláčů.

Recept na jarní polévku z kopřiv:

Potřebujeme: hrnek listů mladých kopřiv, 1 cibuli, 2 lžíce másla, 4 středně velké brambory, 1 l vody nebo vývaru, kelímek zakysané smetany, na dochucení mořskou sůl, drcený pepř a muškátový oříšek.

Cibuli zpěníme na rozehřátém másle a necháme zezlátnout. Přidáme na kostičky nakrájené brambory a zalijeme vodou nebo vývarem. Chvilku povaříme. Když jsou brambory téměř měkké, přidáme nasekané kopřivové listy a koření. Vaříme do změknutí listů i brambor. Potom polévku odstavíme a rozmixujeme a na závěr do ní opatrně vmícháme zakysanou smetanu. Podáváme s rozpečenou bagetou.