V minulých dobách se šeříku přisuzovaly magické schopnosti, jejich větvičky například vyháněly z obydlí zlé duchy. Lidové léčitelství využívalo vůně šeříku ke zklidnění psychiky a zmírnění bolesti hlavy, rozdrcené květy se přikládaly jako obklad na bolavá místa. V dnešní době alergií ale musíme být opatrní. Celá rostlina kromě květů obsahuje látku syringin, jejíž název byl zřejmě odvozen od latinského názvu šeříku - Syringa. Tato látka může působit při kontaktu s pokožkou dráždivě a vyvolat alergickou reakci. Jiný alergen pak najdeme v květech, ten zase bude vadit jedincům alergickým na pyl.
Šeřík obecný
Ačkoli se zdá, že u nás šeříky kvetly od nepaměti, rostlina na našem území není původní. Jejím domovem bývala oblast jihovýchodní Evropy a Malé Asie. Z Osmanské říše ji do Vídně dovezl císařský velvyslanec v roce 1566, a teprve od této doby se šeřík začal pěstovat i ve střední Evropě a postupně zde zplaněl.
Šeřík není nijak náročný na pěstování, daří se mu na slunných stanovištích s mírně vápenitou až neutrální půdou. Snadno se množí řízkováním a snáší i hlubší řez. Ten je ostatně nutno provádět pravidelně, jinak se šeřík vytáhne do výšky tří až čtyř metrů a spodní větévky budou holé.
Šeřík obecný
Pokud patříte k milovníkům šeříků, naplánujte si během května výlet do Dendrologické zahrady v Průhonicích u Prahy. Najdete zde sbírku 340 druhů a odrůd šeříků, zahrnující z velké části šeříky vypěstované znalcem Ing. Václavem Jabůrkem. Kolekce patří k nejbohatším v Evropě a v plné rozkvetlé kráse ji můžete obdivovat právě v těchto dnech.