Špagetová dýně dosahuje hmotnosti 1-3 kg, a řadí se proto mezi největší dýně. Má podlouhlý tvar a její povrch může být krémový, žlutý až oranžový nebo i žlutý se zelenými pruhy. Slupka je hodně tvrdá a dalo by nám hodně práce ji oloupat, takže ji vaříme i se slupkou. Nejlepší je, když špagetovou dýni rozkrojíte napůl, vydlabete semena a upečete v troubě. Pro urychlení pečení ji podlévejte vodou.

Špagetová dýně rozkrojená napůl přímo vybízí k naplnění nějakou dobrou směsí. Klasikou je mleté maso ochucené bylinkami a česnekem, zasypané strouhaným sýrem, pokud ale špagetovou dýni konzumujeme v rámci redukční diety, náplň volíme čistě zeleninovou. K dužnině můžeme připravit rajčatovou omáčku a podávat ji jako klasické špagety, dýně se dá rovněž přidat do polévky místo nudlí.

Špagetovou dýni pěstujeme stejně jako jiné druhy dýní na osluněném stanovišti v kvalitní půdě vyhnojené nejlépe organickými hnojivy. Protože jde o poměrně mohutnou rostlinu, měli bychom jí nechat asi metr prostoru kolem dokola a připravit jí oporu, po které se bude moci pnout. Dýně potřebují ke zdárnému vývinu hodně vody, zaléváme je však výhradně ke kořenům, kropení listů jim nesvědčí.

Sklizené špagetové dýně vydrží až půl roku v chladném suchém sklepě nebo v seně na seníku, zabalené do novinového papíru. Nesmí se k nim dostat vlhkost, aby je nenapadla plíseň, a nesmějí být vystaveny ani mrazu, jinak zvodnatí. Jako první zpracováváme dýně, kterým se při sklizni odlomila stopka - u těch hrozí větší riziko napadení plísní. Pokud necháme dýně na záhoně déle a přejde přes ně první mráz, můžeme je bez obav konzumovat, ale skladované nám vydrží maximálně tři měsíce.