Stálezelená mahónie ozdobí stinný kout zahrady

Mahónie cesmínolistá
Mahónie cesmínolistá

Autor:

Hledáte-li nižší keře, které budou pěkně husté i během zimy a snesou stinné stanoviště, mahónie cesmínolistá může být tou pravou volbou. Je nesmírně dekorativní a dobře odolává mrazům.

Jak název napovídá, listy mahónie cesmínolisté připomínají svým tvarem listy cesmíny - na okrajích jsou zubaté a pichlavé a na větvích se udrží i přes zimu. Opadají jen v případě opravdu velkého mrazu. Během podzimu se mohou zbarvit dočervena až dohněda, aniž by změnily tvar. Po celý rok tak mohou vyplňovat stinný kout zahrady, kam nevíte, co zasadit.

Mahónie nejsou nijak vysoké, dorůstají výšky asi 60 až 150 cm a díky své nepropustnosti se uplatní jako předsadba pro živé ploty. Vysazují se také jako podrostové keře mezi vyššími stromy nebo jako půdopokryvné rostliny na nevyužitých plochách, kam nejde moc sluníčka. Na půdu mahónie nemají vysoké nároky, potřebují jen dostatek vlhkosti, ovšem ne přemokření.

V dubnu mahónie probarví zahradu výraznými žlutými květy, které lákají hmyz. Od konce srpna se na keřích objeví hrozny modrých bobulí, jež se podobně jako trnky udrží na větvích až do zimy a poskytnou potravu ptactvu. Někdy je ovšem využívají i lidé, a to přes jejich mírnou jedovatost. Nepoživatelné jsou zejména plody nezralé, když ale přes ně přejdou první mrazíky, alkaloidy v nich obsažené se stáhnou na bezpečné minimum. Varovným signálem nezralosti je kyselá chuť, sladší plody lze použít k dobarvení vín, marmelád a kompotů. V malém množství zralé bobule mahónie nijak neuškodí, naopak mohou léčit - vyrábějí se z nich likéry a tinktury na podporu krvetvorby.

Mahónie cesmínolistá
Mahónie cesmínolistá

Autor:

Ostatní části rostliny včetně listů obsahují jedovatých alkaloidů větší množství a ochutnávat by se neměly. Zato je můžete zapojit do podzimních vazeb a věnců a vytvořit z nich působivou dekoraci.

Komentáře

Načítám komentáře...