Jednotlivé druhy tamaryšků se od sebe liší zejména květenstvím; u nás se setkáte zejména s tamaryškem pětimužným (Tamarix pentandra), který se pyšní malebně převislými větvemi a kvete sytě růžovými až karmínovými kvítky v období července a srpna. Naproti tomu růžově kvetoucí tamaryšek drobnokvětý (Tamarix parviflora) se květy obalí už v průběhu dubna a května. Tamaryšky jsou nenáročné rostliny, které odolají mrazu, suchu i smogu v ovzduší. K bohatému kvetení potřebují jen slunce.

Pokud bydlíte u silnice či chodníku, které se v zimě solí, tamaryšek v jejich blízkosti nebude ohrožen. Zasolená půda mu nevadí. Je dokonce schopen zasolit ji sám. Tomuto "umění" se tamaryšek naučil v drsných podmínkách pouští, kde rostliny bojují o každou kapku vláhy. V horku jeho listy vylučují speciální slaný roztok, který se záhy odpařuje a zanechává po sobě krystaly soli. Ty spadnou na zem a vytvoří v půdě nepříjemné slané prostředí, ve kterém už neporostou jiné druhy. Tamaryšek tak zůstává na svém stanovišti sám a sobecky si přivlastní veškerou půdní vlhkost. Jeho kořeny navíc umějí získávat vláhu i z podzemních vod - přes léto vám doslova "vysaje" celou zahradu.

Může se tedy stát, že na vaší zahrádce nakonec bude prosperovat jenom tamaryšek, zatímco okolí se změní v poušť. V některých oblastech USA tento odolný keř zamořil celá území a doslova vytlačil okolní původní vegetaci. Z tohoto důvodu ho také u nás nesmíte svévolně vysadit do volné přírody.

Na vlastní zahradu si můžete vysadit, co chcete, třeba i tamaryšek, který snadno přivábí vaši pozornost v zahradnictvích i supermarketech. Než ho ale zakoupíte, popřemýšlejte, jestli nebude lepší pořídit dřevinu zcela jinou, méně rozpínavou a šetrnější k půdě. Nádherně kvetoucích keřů je přece tolik druhů.