Bobkovišeň: Jedovatá, ale krásná po celý rok

Bobkovišeň

Autor:

Keře bobkovišní jsou sice jedovaté, ale mají krásné lesklé kožovité listy, které na zimu neopadají. Pokud je vysadíte do živého plotu, budou sloužit jako estetická, a přitom neprůhledná bariéra v jakoukoli roční dobu.

Nejznámějším druhem je u nás bobkovišeň lékařská, která byla v minulosti skutečně považována za léčivou rostlinu. Už staré herbáře ovšem upozorňovaly, že tinktura z listů může způsobit ve větších dávkách závratě až smrt. Keř je jedovatý celý, dokonce i při jeho stříhání byste měli používat ochranné rukavice. Nebezpečná je bobkovišeň zvláště pro děti, které mohou zlákat její plody - drobné červené až černé kuličky. Na druhé straně tyto plody nepředstavují žádné riziko pro ptáky, jimž se v chladných měsících stanou vyhledávanou potravou.

Bobkovišeň

Autor:

Bobkovišně nejsou příliš náročné na pěstování a rychle se rozrůstají do výšky i šířky. Vysazujeme je do půdy s kyselejší reakcí, ve vápenaté půdě by jim žloutly listy. Co ale určitě potřebují, je dostatek vláhy. Lepší je zvolit přistíněné stanoviště, kde zemina tolik nevysychá, a dbát na dostatečnou zálivku zejména před příchodem mrazů. Pokud je půda suchá a přijde dlouhodobější mráz, keře mohou začít usychat, protože se přes ledovou krustu už žádná voda nedostane. Na jaře pak jen odstraňujete hnědé listy a připadá vám, že rostlina "zmrzla", i když je podle popisu plně mrazuvzdorná.

Bobkovišeň

Autor:

Bobkovišeň obstojí jako solitér, nejčastěji se však uplatňuje v živých plotech. Dorůstá výše až 4 metrů, ale dobře snáší řez, takže se dá zkracovat podle potřeby. Husté listoví během května doplní příjemně vonící bílá květenství.

V živém plotu můžeme bobkovišeň kombinovat s jinými keři, například s hlohyní nebo cesmínou. Není vhodné vysazovat ji vedle dřevin nesoucích jedlé plody, aby nedošlo k záměně a náhodné konzumaci jedovatých bobulí.

Komentáře

Načítám komentáře...