Libeček lékařský je opravdu velice aromatický, k ochucení pokrmu stačí jen nepatrné množství lístků. Ty se mohou přidat do bramboračky a jiných zeleninových polévek, dají se nasekat do karbanátků, bylinkového másla nebo vajíčkové pomazánky a hodí se i k masu. S příchodem grilovací sezony ho můžete využít v marinádách; jedinečnou chuť libeček dodá například grilovanému kuřeti.
Libeček lékařský
Přívlastek lékařský napovídá, že tato bylina prospívá našemu zdraví. V léčitelství se využívá celá rostlina včetně semen a kořene. Službu vám však prokážou i pouhé listy - podporují trávení, potlačují nadýmání a příznivě ovlivňují činnost žlučníku a močového ústrojí. Odvar z listů se pije při dně a revmatismu, nedoporučuje se jen lidem s vážným onemocněním ledvin. Libečku by se měly vyhýbat také těhotné a kojící ženy, snižuje totiž tvorbu mléka.
Zevně můžeme libeček používat jako přísadu do bylinkových koupelí, které pomohou zaléčit obtížně se hojící rány a zmírnit plísňová kožní onemocnění.
Libeček lékařský
Libeček se dá pěstovat na zahrádce i doma v květináči, a protože se rychle rozkošatí, postačí vám jediná sazenička. Ve volné půdě rostlina doroste výšky až 2 m; při výsadbě okolo ní nechte prostor o průměru alespoň 60 cm.
Rostlině se daří na slunném, případně polostinném stanovišti, kde je kyprá a humózní půda. Ke zdárnému růstu potřebuje dostatek vláhy, ale nesnese přemokření. Hnojit ji nemusíme. Listy sklízíme postupně od května do července, než rostlina odkvete; po odkvětu totiž listy hořknou.
Libeček lékařský
Odkvetlá květenství nemusíme odstraňovat, semena sice vypadají, ale samovolně nevyklíčí, takže nehrozí, že by libeček na zahradě plevelil. Během zimy se rostlina zatáhne do země, ale na jaře zase vyžene nové výhony, a na jednom stanovišti takto vydrží růst i několik let.