Divizna velkokvětá se pěstuje i na zahrádkách, kde ji obvykle seřezáváme na výšku asi 80 cm, aby se rozvětvila a nasadila více květů. Její výhodou je, že vyroste i v chudé kamenité půdě nebo v mírném svahu, stačí jí jen slunce. Patří však k dvouletým rostlinám, takže rozkvete až v druhém roce po vysetí.

Květy se sbírají během léta ještě předtím, než se utvoří tobolky se semeny. Ta jsou totiž prudce jedovatá a určitě nechceme, aby se nám připletla do nálevů. S květy musíme zacházet opatrně, protože se snadno pomačkají, a sušíme je na sluníčku nebo při mírné teplotě v troubě. Po usušení by měly mít zlatohnědou barvu a vonět po medu. Uchováváme je v uzavřených sklenicích na tmavém místě.

Diviznu bychom nikdy neměli užívat déle než 10 dní, patří totiž k těm typům léčivek, které léčí v malém množství, zatímco ve větším už můžou škodit. Nálevy pomáhají při nachlazení a při problémech s játry, působí močopudně a příznivě ovlivňují brzlík a slezinu. Čaj je nutné cedit, jelikož chloupky na květech mohou dráždit sliznici.

Odvar z divizny se dá užívat i zevně, zvláště jako hojivý obklad na otoky, revma nebo bércové vředy. V dobách minulých si ženy tímto odvarem barvily vlasy, a dokonce i tváře, aby dosáhly přirozeného ruměnce. Květy se používaly také k barvení látek a dochucování likérů. Dnes si diviznu oblíbili hlavně včelaři, protože jde o významnou medonosnou rostlinu.