Časná výsadba bledulí a sněženek se doporučuje hlavně kvůli tomu, že cibulky postrádají ochrannou vrchní slupku a při delším skladování rychle vysychají. Při jejich nákupu dejte pozor, aby nebyly oschlé, plesnivé nebo jiným způsobem poškozené. Pokud nemáte možnost zasadit je do půdy bezprostředně po nákupu, skladujte je na chladném, tmavém a vzdušném místě, nejlépe v navlhčených pilinách nebo v rašelině.
Sněženky i bledule mají leccos společného: oba druhy jsou v přírodě chráněné a oba jsou také jedovaté. Nejvíce alkaloidů je nashromážděno v cibulkách, takže máte-li citlivou pleť nebo alergii, raději si před výsadbou navlékněte rukavice.
Oběma rostlinám vyhovuje kyprá a výživná půda, kde se drží dostatek vlhkosti. Sněženky ani bledule se nehodí na osluněná suchá místa, na druhé straně jim však bude škodit i přemokření. Nejlepším stanovištěm je pro ně blízké okolí vzrostlého stromu či keře; dřevina případně vypije přebytečnou vodu z půdy a zároveň poskytne jarním rostlinkám přistínění. Sněženky a bledule také rády rozkvétají na úpatí zídek a skalek.
Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) rozkvétá už v únoru, kdy je zem na mnoha místech ještě pokryta sněhem. Její křehké cibulky sázíme do hloubky 5-7 cm v rozestupech 7-10 cm, a pokud je musíme přesadit, měli bychom je rychle vrátit do země, aby neuschly.
Bledule jarní (Leucojum vernum) začíná kvést na konci února a poznáme ji tak, že její stonek nese jediný květ. Cibulky se sázejí do hloubky 8 cm a snášejí větší vlhkost než sněženky.
Bledule letní (Leucojum aestivum) je vzácnější a od bledule jarní se liší tím, že se na jednom stonku objevuje více květů. Kvete také o něco později než její jarní příbuzná - obdobím kvetení bývá duben a květen.