Kromě okrasného zelí byla vyšlechtěna také okrasná kapusta a jejich kultivarů je více, setkáte se s nimi například pod latinskými názvy Brassica oleracea var. sabauda nebo Brassica oleracea var. capitata. Jejich listy zpočátku připomínají obyčejnou kapustu či zelí, směrem k vrcholu ale vytvářejí střapaté nebo kudrnaté růžice, které se později vlivem nízkých teplot vybarví do různých odstínů, od sněhově bílé přes růžovou až po karmínovou a fialovou. Velký rozptyl barev a netradiční tvar dokonce láká i nevěsty, které občas chtějí okrasným zelím ozvláštnit i svatební kytici. To potvrzuje i floristka Jana Čechová z Rozkvetlé dílny.
Na podzim vás okrasné zelí oslní třeba v kombinaci s vřesem či chryzantémami, jeho krása ale nejvíce vynikne v období prvních mrazíků, kdy se mu na listech usadí jinovatka. Není-li příliš tuhá zima, rostliny vydrží na záhonech či v květináčích až do příchodu jara.
Okrasné zelí se vysévá od druhé poloviny května do začátku července, aby do podzimu stihlo vytvořit dostatek dekorativních listů. Chcete-li si jím zahrádku nebo balkon zpestřit už letos, budete se muset porozhlédnout po předpěstovaných sazenicích. Rostliny potřebují slunné stanoviště s výhřevnou, nejlépe vápnitou půdou, zásobenou humusem. Lze využít i substrát pro pěstování zeleniny. Okrasné zelí bychom v každém případě neměli sázet do půdy, která byla hnojena chlévským hnojem nebo dusíkatými hnojivy, listy by se tak pěkně nevybarvily, a rostliny by navíc mohly v zimě vymrznout.
Za teplého počasí okrasné zelí důsledně zaléváme, s příchodem chladných dnů pak zálivku postupně omezujeme. Pokud mrzne, raději nezaléváme vůbec - vzniklý led by poškodil kořenový systém. Zpočátku můžeme zdravý růst rostliny podpořit tekutým hnojivem pro zeleninu, později by už přemíra hnojení byla spíš na škodu.
Pokud by vás lákalo okrasné zelí či kapustu ochutnat, pak vězte, že sice nejde o rostliny jedovaté, ale mohou vás nemile překvapit nahořklou chutí a nebudou ani tak křehké. Vitaminy si však zachovávají.