Dračík pochází z teplých oblastí Severní Ameriky, a je proto teplomilnou rostlinou, kterou je potřeba umístit na slunné, nanejvýš mírně přistíněné místo. Rod Penstemon zahrnuje přes 250 druhů, mezi nimiž najdeme letničky, dvouletky i trvalky velmi nízkého i vyššího vzrůstu. Dračíky ke zdárnému růstu potřebují mírně kyselou, propustnou zeminu, nejlépe s příměsí borky a štěrku. Zásadité prostředí s obsahem vápníku jim vadí, a tak bychom je na skalce neměli obklopovat vápencovými kameny.

Podobně jako mnohé jiné skalničky dračíky snesou spíš sucho než přemokření. Vysadíte-li je do nádob, prospěje jim drenážní vrstva oblázků či keramzitu na dně květináče. Ačkoli v záhoně a na skalce dračíky českou zimu obvykle přežijí bez úhony, stačí je přikrýt chvojím, rostliny v nádobách s příchodem prvních mrazíků přeneseme do bezmrazé místnosti.

Při výběru vhodného druhu a kultivaru je nicméně potřeba dát pozor, jelikož dračíky se odolností vůči mrazu liší. Například dračík chlupatý se nehodí do vyšších poloh a mrazových kotlin, drsnější mrazy by nemusel přežít ani pod přikrývkou z chvojí. Zato vysoký a ztepilý dračík vousatý patří mezi největší otužilce - snese teploty až do -40 °C.

Pro skalky se však budou hodit spíše nižší, keříčkovité druhy, jako například dračík křovitý vytvářející husté koberce poseté fialovými kvítky nebo jemně olistěný dračík jehlicolistý.

Pozornost věnujte i době kvetení - některé dračíky rozkvétají už v průběhu května a června, jiné začínají kvést až v červenci. Pokud je nakombinujete vedle sebe, budete se těšit z jejich pestrobarevných kalíšků přitahujících motýly a čmeláky po dlouhé měsíce.