Kozlík lékařský vydává zvláštní vůni, která někomu voní, jiný ji považuje spíš za zápach. Každopádně je ale příjemná kočkám; ty jsou k záhonům či truhlíkům s kozlíkem magicky přitahovány a rády se v nich válejí. To my dělat nebudeme, zato si nasušíme oddenky a připravíme si uklidňující čaj, který prý pomáhá při nespavosti a zlepší náladu při podzimních splínech.

  • Pozor! Ačkoli kozlík není makovice a jeho účinky nejsou omamné, neměly by ho užívat malé děti ani těhotné a kojící ženy. Ostatním bylináři doporučují pít nálev jen tři dny a pak si dát tři dny pauzu. Pokud užíváte jakékoli léky, o konzumaci kozlíku se nejprve poraďte se svým lékařem či lékárníkem.

V lidové medicíně se kozlík osvědčil jako tišící prostředek při stresu a úzkostech, údajně ulevuje od bolestí hlavy, pomáhá při žaludeční neuróze a křečích různého druhu, včetně menstruačních.

Jak kozlík sušit:

Oddenky s kořínky po vyrytí ze země šetrně očistíme od hlíny a omyjeme pod tekoucí vodou. Pak je podélně rozřízneme a sušíme v suché a vzdušné místnosti nebo v sušičce při teplotě ne vyšší než 30 °C. Kvůli své silné vůni by se kozlík neměl sušit společně s jinými bylinami.

Valeriánské kapky

Z kozlíku lékařského se připravují tzv. valeriánské kapky: čerstvý nebo sušený oddenek se pokrájí nadrobno a zalije 60% alkoholem nebo lékárenským lihem. Pak se nechá týden až dva louhovat a nakonec se scedí. Kapky se užívají buď třikrát denně nebo před spaním v dávce 15-20 kapek. Opět platí, že bychom je neměli užívat dlouhodobě.

Pěstování kozlíku

Kozlík lékařský můžeme pěstovat na zahradě i na balkoně, podmínkou je vlhčí půda a polostinné stanoviště. Jde o poměrně vysokou trvalku, které to bude slušet v pozadí květinových záhonů nebo u jezírka. Vysévá se během září do volné půdy, v případě období sucha je potřeba ho často zalévat.