V hustých živých plotech ptáci rádi hnízdí, a pokud s příchodem podzimu na keřích dozrají chutné bobule, budou se sem vracet pro potravu, která jim pomůže přežít zimu. Takových dřevin se nabízí celá řada, záleží jen na vás, zda upřednostníte bobule pro člověka jedlé, na nichž si spolu s ptáky pochutná i vaše rodina, nebo vám postačí ptačí zob či pámelník.

Nejbezpečněji se ptáci budou cítit v keřích neprostupných a trnitých, kam za nimi neproniknou kuny a kočky. Nabízejí se sadové růže, například nenáročná růže svraskalá. Té se daří v neutrální až kyselé půdě, která může být i chudá na živiny. Podmínkou je v podstatě jen slunné stanoviště, kde bude růže bohatě kvést a plodit. Květy se na keři drží od jara do podzimu, objevují se jak na starém dřevě, tak na nových výhoncích. Poté obšťastní vás i ptáky zdravými šípky.

Obří, široké, neprostupné křoviny vytváří hlohy, dříny a dřišťály. Ani tyto druhy nekladou nároky na živiny v půdě, hloh má navíc výhodu, že se spokojí se stinným stanovištěm. Široké využití na zahradě najde černý bez, u něhož můžete zpracovat kromě plodů i květy. Magneticky k sobě přivábí nejen ptáky, ale také opylovače. Tradičním nenáročným keřem, o který se kromě zastřihávání nemusíme nijak starat, je rovněž trnka. Její plody se na větvích drží dlouho do zimy a milují je především strnadi a ťuhýci.

Vlhčí stinná místa pak může vyplnit třeba cesmína ostrolistá, jejíž plody jsou sice pro člověka jedovaté, ale ptáci si na nich pochutnají. Cesmína navíc patří ke stálezeleným rostlinám, jejíž dekorativní listy uplatníte ve vánočních dekoracích.