Mnoho zahrádkářů na podzim prořezává a zastřihuje stromy. Ne vždy je to ale správně. „Dřeviny na podzim v podstatě ukončují růst a připravují se na zimu. Zatahují zásobní látky do kořenů, a řez je pro ně tedy velmi stresující. Na vzniklé rány nedokážou dřeviny tak dobře reagovat tvorbou kalusu (vrstva ochranného pletiva chránící ránu vzniklou řezem) a dalšími vnitřními mechanismy, což má za následek v podstatě několikaměsíční vstupní bránu pro různé houbové a jiné infekce,“ říká zahradní odborník Jakub Víšek ze zahradnického studia JAMI Gardens.

Dodává, že výjimkou pro podzimní řezy je výsadba prostokořenných dřevin a dřevin se zemním balem, kdy je nutné adekvátně zredukovat neboli vyrovnat nepoměr nadzemní části dřeviny vůči kořenovému systému, který je poškozen dobýváním. Při něm se kořenový systém často zredukuje až na 1/3 své původní velikosti, a pokud bychom ponechali takovéto dřeviny bez zásahu, dočkali bychom se na jaře usychání terminálních výhonů. Malý kořenový systém jednoduše nedokáže uživit původní korunu a usychání těch nejvzdálenějších výhonů je přirozenou obranou.

Správné hnojení připraví stromy na jaro

Stromům můžeme pomoci v přípravách na další vegetační období i tím, že je již od pozdního léta přihnojujeme. „Podzimní hnojiva mají vyšší obsah draslíku, což je přívětivé pro vyzrávání nových výhonů. Případně je možné nechat hnojení až na předjaří, v tomto případě pak používáme hnojiva bohatá na dusík (hydrokomplex),“ komentuje výživu stromů Jakub Víšek.

U stálezelených rostlin je také důležité nezapomínat na vydatnou zálivku, kterou je třeba opakovat každých 14 až 30 dní i v zimních měsících, záleží na počasí. Teplé zimy totiž způsobují transpiraci, což znamená, že rostliny povrchem listu vydávají vodu a nedostatkem vláhy pak může dřevina uschnout.

Trávník stále potřebuje vláhu a slunce

Stejně jako stromy, tak i trávu můžete podpořit podzimními hnojivy. Dále je vhodné odstranit travní plsť. Vertikutací se mimo jiné provzdušní půda, zvýší se propustnost vody a posílí se kořeny trávy. Na začátku podzimu také trávu naposledy posekáme, a to ne na méně než 5 cm. Velmi krátký trávník hůře vstřebává sluneční svit. „Seč ale neprovádějte, pokud je povrch podmáčený, a za mrazu,“ radí Jakub Víšek.

Že tráva během zimy přestává růst a nemusí se zalévat až do jara, je jeden z nejčastějších mýtů. I když se na zimu dostává do fáze odpočinku, kořeny nepřestávají pracovat. I nadále potřebují vláhu pro zajištění hydratace a růstu. „Pozor však dávejte i na přelité trávníky, které jsou obvykle výsledkem automatického zavlažování. Trávník se může zapařit a začaly by se v něm tvořit houby a různé houbové choroby. Zahradu během podzimu zalévejte během dne, aby měla voda dostatečný čas na vsáknutí. Pokud trávník prolijete večer, voda nebude mít čas se vsáknout a zůstane na stéblech, což může vést ke vzniku nechtěných plísní. Trávník zalijte 1 či 2 dny před příchodem chladných dnů, aby se voda dostala ke kořenům,“ upozorňuje David Benda, odborník z oddělení zahrad v projektových marketech Hornbach.

Také během chladnějších měsíců potřebuje trávník sluneční paprsky. Snažte se pravidelně shrabovat listí, aby se pod ním nevytvořila plíseň. Ta by mohla trávník poškodit a na jaře byste našli trávu plnou lysých a plesnivých míst. Dostatečný přísun světla a vzduchu je účinnou prevencí proti vzniku takových plísní.

  • Zimní tip na závěr

„Pokud se probudíte do krásného zasněženého rána, nechte sníh na trávníku. Někteří lidé sníh odhrnují ve snaze trávník ochránit. Ve skutečnosti však sníh nabízí izolaci před ostrým zimním vzduchem a mrazem,“ dodává David Benda z Hornbachu.