Zamiokulkas můžete najít i pod názvem kulkas zamiolistý. Jde o tropickou rostlinu původem z Madagaskaru, která v našich končinách netrpí na škůdce ani choroby, a tak je její pěstování relativně snadné. Trochu péče jí ale přeci jen věnovat musíme, aby dobře prospívala.

V přírodě zamiokulkas roste v podrostu deštných lesů, kde je dostatek vlhkosti a skrz bujnou vysokou vegetaci sem nedopadá přímé slunce. Kožovité listy svádí k domněnce, že jde o klasický sukulent, kterému se bude dařit na sluníčku a v suchu. Zdání ale klame. Zamiokulkasu vyhovuje rozptýlené světlo - tedy nikoli přímo v okně ani v tmavém koutu. Se zálivkou se to má zrovna tak - substrát by neměl být delší dobu vyschlý a neměl by být ani přemokřený. Zaléváme ideálně jednou týdně.

Zamiokulkas má rád vzdušnou vlhkost a rosení. Zejména v přetápěných panelákových bytech trpí suchým vzduchem, takže bychom mu měli pomoci rozprašovačem nebo miskou s vodou postavenou vedle květináče. Rostlinu nikdy nestavte přímo nad radiátor. Občas ji můžete osprchovat. Pozor také na průvan, tento druh je velmi choulostivý na chlad a může snadno "nastydnout", což se projeví černáním listů.

Od jara do podzimu je nutné zamiokulkas jednou za dva týdny přihnojit. Doporučují se hnojivé tyčinky, které uvolňují živiny do substrátu postupně a rovnoměrně.

Za pár let můžete zpozorovat, že se rostlina do původního květináče už nevejde a bude potřebovat přesadit. Tento úkon provádíme na jaře. Na dno nového květináče nasypeme vrstvu kamínků nebo keramzitu a zasypeme je běžným substrátem pro pokojové rostliny, do kterého můžeme přimíchat trochu písku či rašeliny.

Pokud u vás bude zamiokulkas opravdu spokojený, časem nasadí květy. Svým vzhledem sice nepatří k těm nejatraktivnějším, ale ve východních zemích se říká, že přinášejí mužům bohatství a ženám štěstí. O důvod víc, proč se o rostlinku dobře starat!