Nemluvíme ovšem o té panelákové jádrové koupelně, kam se nedostane denní světlo. Máme na mysli koupelnu s oknem. Parožnatku je možné pěstovat v květináči poblíž okna (v létě ale pozor na přímé slunce, spálilo by jí listy!) nebo ji zavěsit v ozdobném košíčku ze stropu. A protože každá kapradina si potrpí na vysokou vlhkost vzduchu, také parožnatce prospívá pravidelné rosení. Volte však velmi jemný rozprašovač a ujistěte se, že kapky vody nezůstávají na listech. Listy nikdy neotírejte, mohli byste poškodit jemné vlásky, kterými parožnatka odebírá vlhkost ze vzduchu.

Rostlinu ovšem nemusíme umístit jen do koupelny. Pokud v bytě nemáte suchý vzduch, který by ji vysloveně trápil, můžete ji postavit či zavěsit kamkoli jinam. Podmínkou je rozptýlené světlo, teplota 18-25 °C a hojné zalévání zásadně měkkou, tedy odstátou či dešťovou vodou. Rostlinu je třeba chránit před průvanem. Zvláště v zimě na ni neotvírejte okno, jde o velice choulostivou dámu.

Pro parožnatku jsou typické masivní, rozvětvené listy, které mohou být až 1 metr dlouhé. Záleží ale na druhu. Klasické vidlicovité, později až převislé listy má parožnatka vidličnatá (Platycerium bifurcatum), která je také zřejmě jediným druhem, který se dá u nás běžně sehnat a dá se pěstovat v prostředí obývaného interiéru. Další druhy najdete spíš jen u nadšených pěstitelů a budete k nim potřebovat zimní zahradu či vytápěný skleník, jenž by simuloval prostředí vlhkého pralesa.

Pro zajímavost, většina parožnatek roste v přírodě na kmenech stromů, jde tedy o epifytní rostliny. Najdete je zejména v teplých deštných lesích jihovýchodní Asie, ale také na Madagaskaru, v Austrálii, v Bolívii a Peru.