Hluchavky jsou tak trochu podobné kopřivám, výhoda ale je, že se o ně nepopálíte. Jednotlivé druhy se liší především barvou květů. V přírodě se běžně vyskytuje hluchavka bílá a hluchavka nachová, do stejného rodu dříve spadal i pitulník žlutý, někdy nazývaný také jako hluchavka pitulník. Všechny tyto rostliny jsou na zahradách považovány za úporný plevel, na druhé straně ale bývají využívány v lidové medicíně jako léčivky.

Pro zajímavost poznamenáme, že z hluchavek byly vyšlechtěny i okrasné kultivary, které mohou zpestřit letničkový záhon nebo zahradu lučního typu. Na rozdíl od většiny letniček však dobře prospívají na vlhčích a polostinných až stinných místech. Ochotně pokryjí holá místa pod stromy a přilákají sem včely, čmeláky a motýly.

Možná jste jako děti květy hluchavek trhali a vysávali z nich nasládlou šťávu. Právě květy jsou v léčitelství považovány za nejúčinnější. Obsahují éterické oleje, aminokyseliny, flavonoidy, třísloviny a další prospěšné látky. Čaj z květů hluchavek se doporučuje především při kašli a nachlazení, zánětech močových cest a problémech s ledvinami, ženám pak pomáhá upravit menstruační cyklus.

Sběr droboučkých kvítků samozřejmě vyžaduje trpělivost. Kdo jí tolik nemá, sbírá celé vrcholky hluchavek hned po rozkvětu. Na listech ostatně není nic špatného, obsahem minerálních látek se podobají kopřivám. Výluh z listů lze používat i zevně na zánětlivou kůži, akné nebo hemeroidy, přičítá se mu rovněž blahodárný vliv na vlasy.

Sběr hluchavky je nutné provést za suchého počasí, protože navlhlé květy rychle hnědnou a stávají se nepoužitelnými. Pro sušení je třeba najít stinné, suché a vzdušné místo nebo je v tenké vrstvě umístit do sušičky s nastavenou teplotou do 40 °C. Usušené květy skladujte v hermeticky uzavřené sklenici, aby k nim nepronikla vlhkost. Hrstku čerstvých květů si klidně můžete ponechat na ozdobení salátů, pohárů a moučníků.