Umění tvorby japonské zahrady vychází ze značně starých tradic asijské kultury, čínských a korejských zahrad. Pravá japonská zahrada je plná mystiky a symboliky, její uspořádání má pevný řád a každý kámen má zde svůj význam – smysl, nic není umístěno náhodně. Pokusy o vytvoření „čisté“ japonské zahrady jinde než v místním prostředí vycházejí naprázdno. I tak se ale můžeme nechat těmito zahradami inspirovat a vytvořit si zahradu v japonském stylu.
Vhodné rostliny
Acer palmatum v japonské zahradě
V těchto zahradách najdeme řadu dřevin, které známe i z našich zeměpisných šířek. Jsou to především jehličnany i listnaté stromy a keře dekorativní tvarem koruny, listem či jeho zbarvením. Typickými představiteli jsou například javory, sakury, jinany, bambusy, magnolie, kapradiny, mechy, trávy, vodní rostliny. Nesmí chybět jehličnany, nejoblíbenější jsou borovice. Z kvetoucích keřů a rostlin se objevují pěnišníky – rododendrony a pivoňka. Vedle vzrostlých, ale stříháním a zaštipováním tvarovaných dřevin se stávají doplněním japonské zahrady i bonsaje.
Bonsaje
Najdeme je dnes nejen v celé jihovýchodní Asii, ale jejich vytváření se stalo koníčkem pro lidi různých národů doslova na celém světě. V přesném překladu jde o rostliny pěstované na ploché misce. Jde o zmenšeniny volně rostoucích stromů a keřů. Specializované zásahy zahradníků dokážou donutit strom k miniaturizaci.
Kombinace waleské architektury, minimalismu a zahrady japonských rysů.
Počátky tvorby bonsají najdeme v Číně, odkud toto umění jako mnoho jiného Japonci převzali a zdokonalili. Na počátku, asi před 3000 lety, napadlo jednoho vnímavého člověka položit na plochou misku kámen, který mu připomínal svým tvarem horu střežící jeho kraj. Postupně se k těmto kamenům začaly vysazovat buď jen tvarované stromky, nebo přidávat keře, voda, písek a jiné doplňky, které měly za úkol vytvořit miniaturní iluzi čínské či japonské krajiny.
Pro dávné Asiaty byl miniaturní stromek v misce jakýmsi zdrojem energie, symbolem dlouhého života a ochráncem před neblahými vlivy, např. před zlými duchy. Dnes existuje celá řada pěstebních stylů – vzpřímený, šikmý, převislý, větrný, literátský a další. Tvarování rostlin se pak provádí řezem, průřezem, zaštipováním, ohýbáním kmene a větviček.
Borovicová bonsaj s fontánkou. Voda v japonské zahradě tvoří důležitý prvek.
Důležité prvky
Podle typu japonské zahrady (více naleznete zde) jsou do zahrad voleny doplňky, jako jsou velké kameny, kamenné lampy, můstky, pítka či jiné nádrže na vodu, bambusová klapačka atd. Důležitá je zde voda, jezírka, potůčky atd. Trávník se příliš nepoužívá, obvykle je nahrazován plochou z oblázků nebo písku pečlivě uhrabaného tak, aby připomínal vodní vlny.
Kamenný most je také typickým prvkem japonských zahrad. Japonsko, Himeji, Himeji Koko-en zahrada.
Jak na bonsaje či celou zahradu v japonském stylu?
Japonská zahrada s kameny v trávě
Líbí-li se vám japonské zahradní umění, pak není problém si vytvořit svou vlastní zahradu v japonském stylu. Komu stačí ke štěstí sem tam nějaká bonsaj, může se tomuto umění naučit ve specializovaných kurzech, které se u nás pořádají. Kdo si netroufá znásilňovat přirozený růst dřevin, může si koupit bonsaje již hotové. I ve střední Evropě se můžeme obrátit na specializované firmy, které nám poradí a prodají sazební materiál, kameny, šlapáky i kamenné lampy, nebo nám zahradu rovnou vybudují tzv. na klíč. Specializovaná zahradnictví vám pro inspiraci předvedou i ukázky japonských zahrad.
Chcete-li zapomenout na shon každodenního života Středoevropana a ponořit se uprostřed zurčícího potůčku do snění o tajemném Japonsku, stačí jen navštívit Botanickou zahradu Praha, kde už deset let existuje v Areálu JIH za Flórou Středomoří a Turecka ve svahu vybudovaná japonská zahrada.
Foto: www.isifa.com
Ilustrační fotografie archiv dumazahrada.cz