V roce 1505 si statek pronajal sir Giles Daubeney, což byl nejvyšší komorník Jindřicha VII., který sídlo využíval pro „rozptýlení“ svého vladaře. V době, kdy Thomas Wolsey zastával funkci arcibiskupa z Yorku a prvního ministra, převzal nájem a během sedmi let nechal zámek zrekonstruovat.

Chtěl tak vytvořit kardinálské renesanční sídlo po vzoru italských kardinálských paláců. Zhruba v roce 1525 si tento dům přivlastnil Jindřich VIII., který zde nechal vystavět velkou aulu. Palác pak užívali angličtí panovníci až do roku 1760 a v roce 1836 byl po znovuvzkříšení zpřístupněn veřejnosti. V roce 1976 tento stavební skvost vyhořel a téměř dvacet let trvalo jeho zmrtvýchvstání.

Významná kulturní památka, jakou bezesporu Hampton Court je, vzbudila zájem mezinárodní společnosti World Vision, což je křesťanská organizace, která se zaměřuje na trvale udržitelný rozvoj naší planety, spolupráci mezi národy a humanitární pomoc potřebným, hlavně v rozvojových zemích. Podporuje především sociálně slabší děti, aby překonaly svoji chudobu a nespravedlnost, která je pronásleduje, a pomáhá také jejich rodinám. World Vision se rozhodla na pozemku obklopujícím Hampton Court Palace vybudovat pozoruhodnou zahradu, plnou symbolů dnešní doby.

Podle této vize vznikl zelený prostor, jenž má jednak znázorňovat dva světy: svět bohatých a svět chudých, o to se starají hlavně dva travnaté útvary ve vodě.

Ten, co má znázorňovat svět bohatých, je nad vodou a ten, co reflektuje svět chudých, je v nejvyšším bodě něco málo nad úrovní hladiny.

Druhým účelem této zahrady je jakási květinová výstava inspirovaná hudební skupinou Beatles. V této „expozici“ najdeme například Žlutou ponorku nebo Zahradu chobotnic. Návštěvníci se mohou skrýt v travnatém trychtýři či obdivovat květinové kreace v podobě soch znázorňujících popkulturu 60. let. Pokud jim procházka snovou krajinou nestačí, mohou ještě navštívit nedaleký světoznámý labyrint z živého plotu, jenž byl vystavěn v letech 1689 - 1695 Jiřím Londonem a Henrym Wisem pro Viléma Oranžského.

Foto: http://www.rhs.org.uk