Stará pranostika říká: Leží-li kočka v únoru na slunci, poleze určitě v březnu za kamna. Něco podobného se může letos stát i nám, i když místo ležení za kamny budeme třeba běhat po zahrádce a trnout, aby nám předčasně narašené pupeny neomrzly. Alespoň z malé části tomu můžeme zabránit tak, že je v tuto dobu budeme podle možností stínit, aby je sluníčko zbytečně neprobouzelo k životu.
Co nás čeká a nemine?
Řez stromů - únor
Únor je vhodným měsícem k prosvětlení ovocných stromů. Mohli jsme s ním sice už začít v lednu, ale lze ho také odložit až na březen, což odborníci v poslední době doporučují. To záleží také na počasí. Důležité je, aby teplota neklesala pod -5 °C, nejlépe aby nemrzlo ani nepršelo. Do poloviny měsíce bychom měli také dokončit řez bobulovin, které začínají rašit dříve než ostatní ovocné dřeviny. Zvláště hlubší zásah do starého dřeva je třeba provést dříve, než do větví začne proudit míza.
Aby se dařilo rybízu
Bílý a červený rybíz dává nejkvalitnější výnosy na dvou až pětiletých větvích, které je třeba zachovat. Dbáme, aby na keříku zůstalo 5 až 9 mladých (maximálně pětiletých) a zdravých větví. Starší, ale také nemocné nebo poškozené odřezáváme těsně nad zemí. Poznáme je podle zbarvení kůry, která je ve srovnání s mladšími výhonky podstatně tmavší - téměř černá. (Tříleté výhony bývají světle šedivé, jednoleté jsou ještě světlejší s hnědozeleným nádechem.) U pravidelně udržovaného rybízového keříku bychom měli v tomto období vždy odstranit nejvíce 2 až 4 starší výhony a další až příští rok. Obdobně postupujeme i u černého rybízu, který ovšem dává nejlepší úrodu na mladších, dvou až tříletých větvích. Starší odstraňujeme a ponecháváme místo nich silné jednoleté výhony. Nadbytečné mladé a zesláblé výhonky zatím odřezávat nebudeme a počkáme s tím až na jaro.
ČTĚTE TAKÉ:
- Nastal čas řezu, nezaspěte! Okrasná zahrada nás potřebuje
- Veselé čekání na jaro s cibulovinami
- Zelenec, pokojovka nejen pro začátečníky
Větší řezné rány je třeba ošetřit nejlépe vhodnou latexovou barvou, aby řeznou ranou nepronikaly do pletiv houbovité choroby, způsobující odumírání větví. Jinou ochranou proti chorobám a rovněž promrzání kořenů je přihrnutí země okolo spodní části keříku, aby pod ní zmizely i zbytky odřezaných výhonů.
Odstraňte omladky
Řez stromů - únor
Při řezu ponecháváme především jedno až dvouleté výhonky bez ohledu na to, zda se jedná o keříkovou, nebo stromkovou formu. U keříkových angreštů štěpovaných na meruzalce usilujeme o zachování pravidelného rozložení korunky s minimálně šesti hlavními větvemi, přičemž odstraňujeme nevyzrálé a nemocné výhonky. Jejich prodloužení pak každým rokem zkracujeme o jednu třetinu až polovinu délky, postranní výhonky až o dvě třetiny. V tuto dobu rovněž odstraňujeme omladky vyrůstající z kmene meruzalky nebo od jejích kořenů. Za tímto účelem odhrneme zem, abychom se dostali až k holému dřevu, po odstřižení ji však opět zahrneme. U keříkového angreštu rovněž odstraňujeme omladky a současně staré a nemocné větve, aby zůstalo 5 až 8 nejsilnějších, avšak mladých. I tady zkracujeme prodloužení větví a postranní obrost ve stejném poměru.
Dřívější sklizeň díky fólii
Jahody patří k nejoblíbenějšímu ovoci, kterým mnohdy zahajujeme každoroční sklizeň. Chceme-li, aby nám vykvetly už v průběhu dubna a v květnu začaly plodit, můžeme je už nyní přikrýt fóliovým tunelem. V době květu ovšem nesmíme zapomenout na otevření postranního krytu, abychom umožnili opylování hmyzem.
Zbavujeme se borky
Zvláště ve starších zahradách je nutné na konec zimy provést prakticky u všech ovocných dřevin očistu kmenů. Na jejich povrchu přibývá odumřelá kůra - tzv. borka, která praská a odchlipuje se od kmene. A právě tyto pukliny se stávají nejlepším úkrytem různých škůdců nebo jejich vajíček, vyskytujících se často i v několikatisícovém počtu na jednom stromě. Povrch borky se zase stává živnou půdou různých mechů a lišejníků, v nichž opět sídlí celá řada parazitů z rostlinné říše. Z tohoto důvodu je třeba starou kůru odstranit a ošetřit kmen vhodným roztokem, většinou insekticidem nebo fungicidem proti zjištěnému škůdci či houbovité chorobě.
Řez stromů - únor
K čištění použijeme většinou drátěný kartáč, popřípadě škrabku s ozubeným břitem. Při takové práci se vyplatí pečlivost, ale též opatrnost, abychom nepoškodili zdravou kůru. Případné trouchnivějící dřevo celé vyškrábneme nebo vyřízneme a ránu vydesinfikujeme. Vhodný je například stromový balzám, který slouží současně jako desinfekce i k ošetření řezných ran. I když zima a mráz mohou značné množství škůdců zničit, vyplatí se pod strom rozprostřít plachtu, do které budou oškrabky padat. Samozřejmě je nebudeme kompostovat, ale spálíme je v kamnech nebo alespoň hodíme do popelnice.
Očištěný kmen co nejdříve ošetříme vhodným nátěrem. K tradičním přípravkům patří vápenné mléko, dnes se však častěji používá Plant Protekt, který na kmeni vytvoří jakoby gumový obal odolný proti rozmarům počasí. Vápenným nátěrem však nemusíme pohrdat. Bílá barva chrání strom proti přímým slunečním paprskům, a tím pádem i proti dalšímu popraskání kůry způsobenému prudkými výkyvy teplot mezi dnem a nocí.
Titulní foto: Thinkstockphotos.com