Takové byly představy, přání a posléze zadání mladých manželů, kteří se obrátili na ateliér Kvítková & Beran zahradní architekti. Dostavěli rodinný dům v přírodním stylu a chtěli kolem něj právě takovou zahradu.
„Pozemek nebyl ideální,“ vzpomíná Vít Beran. „Otevřený, na kopci, v zimě tu foukal mrazivý vítr a svítilo ostré zimní slunce. Slabinou byla i jílovitá navážka místo kvalitní zeminy. Pro mě jako autora projektu byla obrovská výhoda v tom, že investoři se na zahradu velmi těšili, měli velký zájem spolupracovat při jejím navrhování.“
Nekoukat na cizí ploty
Jak svou budoucí zahradu viděli majitelé? „Záleželo nám na ní, stejně jako na domě. Proto jsme ji plánovali pečlivě už ve fázi hrubé stavby, a to se vyplatilo. Mnoho stavebních prvků jsme díky tomu realizovali efektivně včas, ještě před dokončovacími pracemi okolo domu. Protože naše parcela je v relativně husté zástavbě, hodně nám záleželo na výhledu. Zejména jsme přemýšleli o umístění stromů, abychom se nemuseli dívat na ploty a do oken sousedů a zároveň zachovali výhled na krásné zalesněné kopce na protějším kopci nad řekou. Umístění solitérních stromů jsme promýšleli ze všech úhlů pohledu, jak z oken obývacího pokoje, jídelny a od kuchyňské linky, tak od bazénu a obou teras, tedy z míst, kde člověk rád posedí, aby se těšil pohledem na zahradu. Skladbu a umístění nižších keřů a trvalek jsme nechali na Vítu Beranovi, který si v průběhu spolupráce získal naši důvěru. Měli jsme štěstí, že jsme potkali člověka s podobným náhledem na svět a s poetickou duší. Tu jsme poznali, když nám předložil studii s romantickými kresbami. Jeho poetika se propisuje do zahrady, kterou stvořil. I bazén, který bývá v zahradě velkým rušivým elementem, nenásilně zakomponoval. Zapustil ho do dřevěné terasy a skryl vysokými trávami, což je důležité zejména v zimě, kdy pohled na bazénovou plachtu rádi oželíme.“
Klíč k zahradě
Zahrada Bellevue
„Výhledy na kopce jsem klientům s klidným svědomím slíbil. Některé věci se na pozemku daly změnit, například remodelovat plochý terén. Dokázal jsem rozmluvit klientům některé oblíbené druhy dřevin, které však nesnášejí vítr nebo jílovité podloží. Navážková hlušina se dala do určité míry nahradit kvalitním substrátem a podmínky zlepšit drenážemi,“ popisuje autor.
Co se změnit nedalo? Situování domu na pozemku: vstup a vjezd z jihu, zatímco venkovní terasa je atypicky orientovaná severně. „Při navrhování jsem se odpíchl od nárožního jihozápadního okna. To mne velmi zaujalo. Představil jsem si, že sedím na pohovce a dívám se ven, a přemýšlel, co všechno bych z okna chtěl vidět. Odpověď svým způsobem fungovala jako klíč ke konceptu celé zahrady.“
Překvapivé uvítání
Zahrada založená v roce 2010 měla čas se rozrůst do současné obdivuhodné podoby. Zeleň začíná „ante portas“ čili na chodníku, kde je zhruba metr široký pás osetý lučním kvítím, nedbale prostupujícím do prostředí „venkovské“ ulice. Za brankou je efektní a intenzivní vítací zahrada: vpravo bohatě kvetoucí pivoňky, parkovací stání pod pergolou; od vrátek vede cestička z třpytivé mukařovské žuly k vchodu do domu, kde se po pergolách pnou vistárie a vinná réva. Pohledovým šperkem přední části je muchovník podsazený buxusovými koulemi. Tak se propojuje užitná i okrasná funkce v jedné kompozici. V době naší návštěvy právě zešílely hlohyně vysazené podél plotu: kvetly tak mocně, že ze všeho nejvíc připomínaly obrovské nanuky.
Přesilovka růží
Neobvyklý vodní prvek: zurčící pramínek vtéká do tvarově střídmé kovové kašny.
V zúženém prostoru mezi domem a západní hranicí pozemku je u plotu treláž, po které jsou rozváděny pnoucí růže, tzv. ramblery - bíle kvetoucí Bobbie James a fialová Veilchenblau. Své místo tu našly i pnoucí plaménky s netradičními drobnými květy, například Clematis Stanislaus. Růže jsou především s jednoduchými květy. V zahradě se najde i obyčejný šípek a jemu podobná, ovšem s většími a světle růžovými květy tzv. botanická růže převislá Rosa pendulina Mount Everest. Divoké růže, kterých je tu mnoho, působí nenápadně a vytvářejí především zelenou hmotu.
Hold Středomoří
Jihozápadní část zahrady, která tvoří pozadí výhledu z nárožního okna, vzdává hold Mediteránu: kopce levandule, obří rozmarýna. Zde je zákoutí s „ranní kavárnou“ - křeslem pro první šálek kávy, dětské pískoviště a menší vodní prvek, což je zvláštnost, kterou si investoři na zahradě přáli. Pramínek, který přitéká do kovové kašny, vytváří příjemnou zvukovou kulisu a umocňuje klid zahradního mikrosvěta. Cestička z čedičových placáků se vine mezi levandulemi, jalovci, perovskiemi, krásnoočky, zeleninovým záhonkem a buxusy až do severní a pobytové části zahrady.
Na severní straně klid
Do velké trávníkové plochy v pobytové části zahrady je zapuštěný bazén s dřevěným molem-palubou.
Za domem se zahrada výrazně zklidňuje a je většinou zelená. Je to zásluha velké trávníkové plochy a rostlin méně výrazných tvarů, olistění a barev. Je tu zapuštěný bazén s dřevěným molem-palubou a přilehlým, jedním směrem otevřeným plovárenským domkem, jenž poskytuje stín, lehátka a ticho.
Na rodinný dům navazuje dřevěná terasa se stahovací střechou a stínicími stěnami. „Právě díky orientaci na sever si v letních vedrech užíváme příjemný stín. Můžeme na ní pobývat i za deště. Naopak stahovací střecha v zimě nestíní kuchyni,“ libují si majitelé. „Z terasy jsou příjemné výhledy do zeleně a na osluněný trávník, přesně tak, jak jsme si přáli. Pohled na bazén je potlačen zelenou vlnou z ozdobnice, liliochvostce a sápy.“
Zahrada nabízí i „něco na zub“. V různých částech zahrady rostou muchovník, maliny, lesní jahody, lísky, ostružiny, třešeň, meruňka a réva.
Trávníky jsou seté, s automatickou závlahou; na záhonech je kapková závlaha. „O údržbu zahrady se staráme sami, i když je poměrně náročná, protože nás to baví a je to účinná relaxace. Sekání trávy díky velkému množství keřových a trvalkových výsadeb nezabere moc času. Jen na podzim a na jaře povoláme zahradníky na vertikutaci, dosadby, prořez a zastřihávání.“
- Plocha: 1250 m2
- Návrh: Vít Beran, ateliér Kvítková & Beran, zahradní architekti, více na www.kvitkovaberan.cz
- Realizace: Jaromír Nigrin
Text: Marie Krausová, Foto: Petr Hejna