Proč lidé pomíjejí umění? Protože se bojí, že je to zbytečná a jaksi přehnaná investice. Že katalogový odlitek z umělého pískovce nebo sádry, nebo obrázek z IKEY je tím dostupným a dostatečným řešením nějakého designového nebo estetického doplňku prostoru, kde pobýváme. Přitom se dá vhodná originální dřevěná plastika, ušitá na míru konkrétnímu místu vaší zahrady nebo domu, pořídit v cenách srovnatelných s pořizovacími cenami třeba počítačové techniky. Dobře zvolené dekorační doplňky jak do zahrady, tak i v bytě můžou vytvářet různé nálady a atmosféry míst a výhledů, měnit jejich energie a tím velmi obohatit prostor, ve kterém žijeme, a zpestřit ho. Originál vytvořený dle našeho vkusu a konkrétního umístění nemůže většinou nahradit sériově vyráběná tuctová věc.

My se dostali k fotografiím výtvorů uměleckého řezbáře Petra Soudka, a to nás postrčilo k tomu, podívat se vlastně na to, co taková socha nebo i užitková věc ze dřeva na zahradě či v interiéru potřebuje. Jestli je třeba se jí bát a hledat všechna ta „ale“.

Z jakého dřeva?

Pokud se rozhodnete pro cokoli dřevěného na zahradu, základní otázkou je, jaké dřevo použít s ohledem na záměr, vkus zadavatele a vhodnost pro konstrukci plastiky a daného místa. „Pro zahradu preferuji jednoznačně dub, nejméně praská a s vhodnou konstrukcí je bezúdržbový. Snáší vodu i mráz. Jsou dubové konstrukce bez nátěrů, které drží stovky let. Trvanlivý je i modřín, ale ten se štípe, takže se do něj nedá moc řezat, a jakmile mu dáte nějaký tvar, jeho kresba let vám ten tvar bourá,“ řekl nám Petr Soudek. K dalším dřevům dodává: „Dá se použít i topol, olše, peckoviny... Do všech těchto dřev se daleko hůř řeže a vyžadují pravidelné napouštění, ale to vše lze podřídit danému záměru. Také akát je trvanlivý, ale je hodně tvrdý na opracování a dost praská. Dřevo je zkrátka živý materiál, ale tím má i svou krásu a duši.“

Do interiéru je ten výběr samozřejmě daleko pestřejší. Mnoho lidí dnes volí různé exkluzivní dřeviny z dovozu, a přitom ani netuší jak překrásný je ořech nebo švestka, když se navoskují. Je stará známá pravda, že nejlépe se řeže z lípy, ale ta je dost měkká, a proto se nehodí třeba na nábytek.

Jak se starat o dřevěnou sochu?

Když máte dřevěné zábradlí, dřevěnou podlahu, pergolu, štíty… všechno potřebuje svou údržbu a napouštění nebo natírání. A tak je třeba se starat i o sochy. Samozřejmě, že je to individuální podle dřeviny a záměru. Někdy muže být krásné, aby dřevo získalo patinu, „zestříbřilo“, jindy potřebujeme, aby barva a povrch zůstaly stabilní. Pak musíme volit laky nebo oleje s vysokou ochranou UV a pravidelně napouštět nebo natírat. Jsou lazurovací laky, které vydrží 10 let, ale je to i otázka použití pigmentu. Obecně platí čím tmavší, tím delší trvanlivost.

Petr Soudek díky dlouholetým zkušenostem ví, že dřeva by se člověk neměl bát. „Jak jsem už zmínil, dřevo je díky své buněčné stavbě a proměnnému obsahu vody ‚živé‘ a k tomu ho můžou napadat různí škůdci a bakterie. Ale zase si musíte uvědomit, že většina domů v minulosti, ale i dnes je všude na severu a vlastně asi v podstatné většině světa (v USA 65 %, Kanadě 80 %, Bavorsku 70 %) postavena ze dřeva a i u nás můžete vidět roubenky a jiné stavby s letopočty daleko staršími, než kdokoli z nás pamatuje. A nemyslím, že by ty stavby rok co rok někdo napouštěl chemií proti škůdcům, modrání, vodě, plísním a napadení z vesmíru :-) Prostě dřevo bylo a ve většině světa stále je základní stavební materiál, který nás většinou přežije, a tak nějak k nám zkrátka patří.“

Zásadní, jako u všech dřevěných konstrukcí, je vyřešit kontakt s půdou a vlhkost odspodu, Jinými slovy - socha může zmoknout. A zase uschne na vzduchu a větru a nic se jí nestane. Ale nesmí stát na vlhké zemi, nebo na ní nesmí stát někde voda, která nemá možnost vyschnout nebo vytéct. To jsou riziková místa i přes veškeré napouštění. Samozřejmě napuštění Lignofixem proti napadení houbou a škůdci ničemu neuškodí a pak napouštění kvalitními oleji na venkovní nábytek je také možné a u většiny měkčích dřev i žádoucí. Nejlépe na podzim, po tom až skončí sluneční intenzita, která dřevo příliš ohřívá. Také je dobré před napuštěním olej přihřát, dostane se díky lepší viskozitě hlouběji do dřeva. Ale pozor na vznícení!

Petr Soudek

Se dřevem pracuje od dětství, živnostenský list má 26 let, ale řezbářstvím se živí naplno asi 16 let. První florentský barokní rám na zrcadlo vyřezal v kuchyni na koleně před 30 lety... „Mezi tím jsem dělal vše možné, dělníka, stavební dozor, podnikového energetika, skladatele scénické hudby, obchodníka s látkami, ale také jsem měl truhlárnu se sedmi zaměstnanci.“ Dnes pracuje sám na venkově, kde má dílnu a ateliér a hlavně velkou zahradu.

www.soudek-komar.cz/