Na zahradě se určí poloha jezírka. Obrys se vyznačí pomocí provázku, hadice nebo písku. „Při plánování současně navrhněte různé zóny jezírka podle hloubky. Břehová zóna vytváří přechod mezi jezírkem a zahradou, tato část může být občas zaplavena vodou. Mokrá zóna neboli bažina je do 10-15 cm, je vhodná pro pobřežní rostliny, které nemají rády příliš hluboké umístění. Bahenní zóna je mělká voda od 15-50 cm, tato část je biologicky extrémně důležitá, protože se zde daří nejdůležitějším bahenním a vodním rostlinám. Hloubková zóna je od 60 cm hlouběji, zde přezimují ryby a v zakalené vodě a bezpečí tmy zde žijí drobní živočichové a organismy,“ radí David Benda, odborník z oddělení zahrady v projektových marketech Hornbach, a dodává, že čím hlubší jezírko je, tím spíše zůstane v létě dostatečně chladné, aby se ve vodě udržel dostatek kyslíku a omezil růst řas. Spád mezi zónami by neměl být větší než 30°. Jednotlivé přechody mohou být pozvolné a plynulé.

Výkop pro zahradní jezírko

Jáma pro jezírko se kope zvenku dovnitř. Celkově hloubka musí být o 20-25 cm hlubší než plánovaná hladina vody. Při kopání se vymodelují jednotlivé hloubkové zóny. Okolo okraje se vytvoří příkop o hloubce 15 cm jako bariéra proti kapilární vzlínavosti. „Zvlášť důležité je, aby vnější okraje jezírka ležely přesně v rovině. Pro kontrolu rovnosti položte napříč přes jezírko srovnávací lať. Její vodorovnou polohu ověřte pomocí vodováhy,“ radí David Benda z Hornbachu. Tento postup se opakuje několikrát na různých místech. V případě šikmého okraje se povrch příslušným způsobem upraví. Na jednom vybraném místě se může okraj trochu snížit, aby při velkém dešti mohla voda řízeně odtékat.

Z povrchu se odstraní všechny kameny, zbytky kořenů a jiné špičaté předměty. Dno jámy se pokryje vrstvou písku o síle 10 cm a vyloží se netkanou textilií. Písek a netkaná textilie ochrání rybníčkovou fólii před poškozením, a zabrání tak pozdějšímu úniku vody. Na tyto dvě vrstvy se rozprostře rybníčková fólie, která se přetáhne přes koryto jezírka. „Přes jámu by měla přesahovat asi o 50 cm. Snažte se ji také položit s co nejmenším množstvím skladů, protože mohou sloužit jako úkryt malým živočichům,“ doporučuje odborník z Hornbachu, „s fólií pracujte nejlépe za teplého počasí, bude poddajnější.“ Fólii je dobré při napouštění stále natahovat a vyrovnávat.

Záleží ale také na tloušťce fólie. U malých jezírek, kde nebude tlak vody ani množství rostlin tak velké, můžeme vybrat fólii o síle 0,5 mm, u větších ploch je lépe vybírat ze silnějších druhů. Jestliže máme velké jezírko, kde bude nutné svařovat pásy fólie, odhadneme dobře, zda to zvládneme sami, jestliže si netroufáme, je lépe povolat odborníka, pozdější opravy jsou téměř nemožné a voda z jezírka uniká překvapivě rychle.

Sázení vegetace

Na dno se nasype tenká vrstva písku nebo štěrku a opatrně a postupně se vyhloubenina zaleje vodou, dokud se nenaplní hloubková zóna, což je 60 cm pod vodní hladinou. V této fázi se dno jezírka může zkrášlit použitím kořenů, oblázků či jinými dekoracemi. Rostlinné zóny se mohou osázet vodními rostlinami. Podle typu zóny se použijí koše nebo speciální tašky, které se naplní rostlinami a pomocí háků do země se upevní pod okraj jezírka. Po vytvoření přírodních okras se může jezírko kompletně naplnit vodou.

Montáž čerpadla

Instalace rybničního čerpadla v zahradním jezírku je běžná záležitost. Čerpadlo se nesmí stavět přímo na dno, protože by nasáté kaly mohly narušit plynulý provoz. Podložte je alespoň cihlou. Pro umístění čerpadla mimo jezírko se používá tzv. čerpací jáma, protože čerpadlo musí být uloženo pod úrovní hladiny vody. Sací a tlaková hadice se zavedou do jezírka a spojí se s čerpadlem. Tento způsob umožňuje i pohodlnou údržbu čerpadla. Přechod hadic do vody se může zakrýt kameny.

Okraje jezera

Okraj jezírka je důležité dostatečně zpevnit, aby se zabránilo jeho stržení. K tomu jsou vhodné obrubníky, dlažební kostky nebo silné dřevěné plaňky. Zpevněný okraj musí zasahovat hlouběji pod vlastní okraj jezírka, aby voda mohla kontrolovaně přetékat. Spád nesměrujte ke sklepnímu okénku ani na sousedův pozemek, protože v případě silných dešťů může hrozit nebezpečí zaplavení.

Voda může přetékat i přes okraj jezírka tak, že stoupne mezi fóliovými sklady a podél rostlin, což se nazývá knotový či kapilární efekt. Pro zabránění tomuto jevu vytvořte bariéru proti vzlínavosti. Okraj fólie svisle zvedněte a odřízněte ho kousek nad zemí tak, aby přesahoval nejvyšší možnou hladinu vody, přesahující okraj připevněte malými kameny, pro zpevnění břehu můžete použít i zahrabané kameny.

Pokud jste k napuštění vodní plochy použili chlorovanou vodu, nechte ji před sázením rostlin a dalším dotvářením vždy alespoň jeden týden odstát. Při vytváření podoby jezírka a výběru rostlin či dekorace se můžete zcela řídit svým vkusem.