Voda je vzácná a bude ještě vzácnější. Každou kapku byste měli zadržet, a to nejen v plastových podzemních nádržích, abyste ji pak prohnali znovu záchodem, jak to chce ministerstvo, ale abyste každou volnou kapku zadrželi ve své půdě, nechali ji tam pracovat, využít ji rostlinami, protože každá závlaha, která jde do půdy, se stonásobně vrátí.

Retence dnes a zítra

Zadržování vody neboli retence je u nás často složitá. Problémem je už to, že v České republice se na více než 60 % území nacházejí na povrchu nebo v nízkých hloubkách krystalické horniny, které znesnadňují retenci vody. Rychle ji odvádějí pryč. Pokud se zajímáte o tuto problematiku, pak doporučujeme mapy Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, kde můžete najít například mapu retenční vodní kapacity (tedy množství vody, které je půda schopná dlouhodobě zadržet) nebo mapu využitelné vodní kapacity (objem vody dostupné pro rostliny).

Tato čísla jsou ale nadále znehodnocována užíváním krajiny. Retenční schopnost takových půd je dnes do 120 mm srážek u středně hlubokých půd. V případě zahuštění těchto půd vlivem pojezdu těžké techniky, rozšiřováním pěstební plochy na větší plochy, pěstováním monokultur a zabíráním bonitní půdy ke stavebnictví, průmyslu a dopravě se dostáváme na mnohem horší čísla. Proto voda, která by se měla vsáknout do půdy, steče. Příkladem budiž bleskové povodně, které zasáhly Kytlici na Děčínsku v roce 2010. Místní říčka Kamenice se rozvodnila po prudkých deštích tak, že vyplavila velkou část obce a dorazila jako velká přílivová vlna až do Hřenska. Problémem byly svahy v okolí říčky, které byť často zalesněné, jsou uježděné od těžké techniky, a tyto cesty pak svedly dopadající vodu přímo do říčky, místo aby byla zadržena v přírodě.

MŽP dnes řeší, jak vhodnými úpravami zlepšit problematiku retence vody v krajině. Už dnes se aplikují některé poznatky k tomu, aby byly postaveny v krajině nádrže, rybníky a poldry. Jen tento rok by na jejich stavbu měla jít víc než miliarda ze státního rozpočtu. Ovšem jde o velké projekty. Vy ale můžete na svém pozemku začít u sebe. Začít zadržovat vodu pro své rostliny a živočichy.

Co můžeme udělat my?

Na našich pozemcích můžeme dešťovou vodu zadržet a nechat ji vsáknout do země, nebo ji využít pro rybníčky a nádržky, v nichž se bude dařit rostlinám a živočichům. Co k tomu potřebujeme? Především spoustu práce, snahy a víry, že to, co děláme, má smysl. Ten zbytek už je drobnost.

Pokud se obáváte legislativy a divokého oběhávání koleček po vodoprávních úřadech, pak se můžete zase uklidnit a začít plánovat. Pokud budete stavět zahradní jezírko, poldr, vsak, jde o terénní úpravy, které nepotřebují ani stavební ohlášení.

Důležité je, že jezírko nemá mít stálý přítok ani odtok, abyste nemuseli jednat s vodoprávním úřadem. Pokud budete přehrazovat stálou vodoteč nebo budete dělat nějaké větší jezírko, pak je celý proces samozřejmě náročnější. Je třeba povolení od všech úřadů, jako je vodoprávní úřad, EIA, stavební povolení apod.

Bohužel novela vodního zákona do svého těla nepřinesla nic nového v této oblasti a MŽP dále projednává jednodušší vyřizování vodních staveb. Odborníci požadují, aby bylo možné budovat rybníky a další vodní plochy i většího rozsahu třeba pouze na ohlášení.

Související paragrafy ze stavebního zákona

§ 3 (1) Terénní úpravou se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu.

§ 80 3) Rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují

a) terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,
d) terénní úpravy v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních toků,

e) úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody, provedené na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou rekreaci, které souvisí nebo podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, není v rozporu s územně plánovací dokumentací, a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich provedení bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.

§103, Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují

1) b) terénní úpravy uvedené v § 80 odst. 3 písm. a) nebo úpravy pozemků uvedené v § 80 odst. 3 písm. e)

1) e) odst. 13) nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla;