Předně – nehledám nic nóbl. Nic velkého, luxusního na exkluzivním místě. Na to nemám plat ani úspory. Hledám místo, kam bychom vyrazili s naším malým ročním klukem, kde bychom mu mohli postavit pískoviště, pověsit houpačku, kde by manželka pěstovala svoje milované kytičky a já mohl trávit dny v montérkách a večery s knihou. Práce se nebojím, ale nechci se na tom udřít. A peníze na stavební firmy taky nemám. Takže jako rodina hledáme, pátráme, čenicháme, jezdíme jen tak nazdařbůh i cíleně. Hledáme místo, kde trávit volný čas. Kdybyste o něčem věděli, dejte mi vědět (cech@sanoma.cz). Třeba má někdo z vás ideální nemovitost k prodeji.

Moje představa: Malý domek někde stranou vsi s pozemkem nad 500 m². Poloha na sever od Prahy v dojezdu do 1:20 a cena kolem 800 000 Kč. Stav nemusí být špičkový, ale vzhledem k tomu, že máme malého kluka, který začíná chodit, a plánujeme mu i sourozence, tak by to chtělo něco, kam bychom se mohli nastěhovat okamžitě. Něco, kde by byl alespoň náznak koupelny, splachovacího záchodu, obývacího pokoje, kuchyně a více než jedné ložnice.

Krize realit? Kdeže!

Ale proč jsem začal s tímhle blogem? Protože jsme s manželkou zase jak v „Jiříkově vidění“. Kupříkladu na internetu jsme našli stránky realitní kanceláře, která už neexistuje. Přesto stránky fungují, jen mají maximálně tři roky staré inzeráty. A nestačíme se divit. Za 500 000 Kč solidní chalupy. Za milion ve velmi dobrém stavu. Za dva miliony exkluzivní zrekonstruované usedlosti. Ať nám někdo něco povídá o realitní krizi a padajících cenách. My vidíme něco jiného. Vše je o půl až jeden milion dražší než tehdy. Tady dám takový kompilát toho, co jsme za posledních několik týdnů navštívili. Nejde o konkrétní nabídku. Je to virtuální prohlídka virtuálního domku.

Chalupa na prodej v exkluzivní lokalitě nedaleko XXX na velkém pozemku. Vhodná i k celoročnímu obývání. Zastavěná plocha 50 m². V přízemí chodba, kuchyně, obývací pokoj a kolna. V prvním patře chodbička a dvě ložnice. Půda s možností vestavby. Vytápění lok. TP. V obci veškerá občanská vybavenost. Příroda. Cena 850 000 Kč.

Řekněme, že něco takového je typický inzerát. Fotky zvenčí ukazují jen jeden roh celkem pěkné budovy se sice ošklivou fasádou, ale vem to nešť. Na tom tolik nezáleží. Fotografie vnitřní jsou černé, rozmazané a většinou ukazují tři červená křesla v rohu jedné místnosti. Pak je tam pohled do kůlny, na panorama okolních kopců a na skruž, která může být čímkoli – septikem, jímkou, studnou i zapomenutým stavebním prvkem.

To, že by byla napsaná plocha pozemku, z toho zastavěná plocha, to, jestli je v domě vodovod, kanalizace, zda má dům WC a koupelnu, zda není na domě nějaká právní vada, jaké části domu potřebují nejvíce opravit… O tom ani zmínka.

A tak tam přijede naše rodina, aby tohle všechno zjistila. Předem jsme na internetu prolustrovali nemovitost v rámci katastrálních map (jsem už přeborníkem na vyhledávání domů i z jen útržkovitých indicií na satelitních snímcích mapových podkladů), takže víme, že dům je v rozsáhlém chráněném území (což může znamenat ledacos – od ochrany památek až po ochranu biotopů), nedaleko potoka, který se sice vylévá, ale ne tak moc, aby to domek zatopilo. Až na místě však zjišťujeme, že zahrada, jejíž plochu zapomněl makléř sdělit, z větší části leží kolem zmíněného potoka a je podmáčená, že se tam dá chodit jen v holínkách. Případně, že pozemek je poloviční, než nám makléř říkal, protože druhá půlka je někde uprostřed polí.

Jdeme dovnitř. Milé překvapení – dům má záchod. Bohužel napojený přímo do trativodu. Jímka je na druhé straně domu (tedy vsakovací ve formě zakopaných skruží). Voda je obecní (hurá!), bohužel v obci řešena samospádem, takže v letních měsících moc neteče (a sakra). Koupelna byla v kůlně na zahradě. Kůlně se však propadla střecha.

Proplesnivělé rohy v předsíni i kuchyni ukazují, že zespodu jde do baráku voda. Cihelné přepážky se rozpadají.

Schody do druhého patra jsou strmé jak žebříky v Tatrách. Nahoře jsou opravdu dva pokojíky. Každý na dvě postele a otevřené dveře. Půda k vestavbě znamená, že když se předkloním, projdu pod trámy, které nesou neklamné stopy po škůdcích. Střecha ale ještě drží.

Vycházíme ven. Potok je zcela očividně Azurovým pobřežím pro komáry. Během chvíle máme desítky štípanců. Na těsně přiléhajícím pozemku je soused, který na zahradě provozuje buď vrakoviště, nebo už naboural tolik aut, že by mu měli sebrat řidičák. Plot mezi sousedy zcela chybí.

A teď typické komentáře makléře:

• Vlastnili to staří manželé, ale pán umřel a paní už se o to nemohla starat. Tak se odstěhovala k dceři a tady se to používalo jen výjimečně, spíš na rekreaci.
• Není to v perfektním stavu, ale za pár korun to může být super dům, klidně i k celoročnímu bydlení.
• Když tu budete něco pěstovat, můžete brát vodu přímo z potoka, takže ušetříte.
• Na půdě můžete pak vestavět další dvě ložnice, takže budete mít vlastně 6+1. Vlastně 5+1, když z jedné místnosti dole uděláte kuchyň.
• Bude to potřeba zaizolovat, ale to je investice v řádu tisícikorun.
• Jo a ty ploty tady nejsou, protože byli se sousedy kamarádi.
• A cena je myslím na tuhle lokalitu taky super. V nabídce to máme už přes rok a majitelé už zlevnili o 200 000 Kč. Ale možná bychom to stáhli i na 800 000 Kč.
• V obci staví autobus, ale jen dvakrát denně. Takže by bylo lepší auto.
• To, co teče mezi cihlama z komína, to je dehet. Znáte to, lidi tady na vesnici spálí cokoli.
• Voda je obecní, kohoutek je tady v té improvizované kuchyňce na chodbě.
• Hlavně je tu klid.

Mimochodem. Velmi často se setkáváme s nemovitostmi prodávanými realitními kancelářemi, na kterých je exekuční plomba. Prý to je v pohodě. To se nějak vyřeší, je to dohodnuté s exekutorem, že jakmile se mu zaplatí, tak stáhne plombu, a všechno může běžet. Super. My tam taky běžíme. Zní to jako pohodové posezení s veselými kumpány.

Tak se mějte pěkně, já jdu hledat nějakou pěknou chaloupku. Příště asi zase pokračování o mé rekonstrukci bytu.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com