Tak co se vlastně stalo?

Tři architekti uškodili Minoritskému areálu v Brně, to znamená klášteru, kostelu a plánovanému korzu, potažmo celému městu. O obsahu pojmu architektonický kontext s okolím zřejmě neměli při projektování této stavby žádnou jasnější představu. S odkazem na samotný vtipný název nového objektu Hudebně-dramatická laboratoř se dá říci, že sice pouze neúspěšně laborovali, ale v soutěži o zakázku nakonec byli úspěšní.

Jak k tomu došlo?

Býval tam objekt, který byl v majetku Moravské galerie v Brně a shodou okolností sloužil jako restaurátorská dílna nábytku, takže jako restaurátor konkrétní situaci dobře znám. Budova byla ve špatném technickém stavu a několikrát zabezpečována statickými výztužemi i pomocnými konstrukcemi. Pak přišla Janáčkova akademie múzických umění v Brně s nápadem získat tuto parcelu a postavit na ní studio s divadelní scénou pro studenty herectví a tance.

To mi nepřipadá jako špatný nápad.

To určitě ne, ale otázkou zůstává, k čemu to bylo galerii dobré, přijít o zajímavý prostor na místě tak atraktivním právě pro galerijní aktivity. Sama galerie to určitě mohla využít jinak. Mohlo tam být metodické centrum restaurování či prezentace uměleckých děl nebo dětský ateliér, vešly by se tam třeba i stylové apartmány pro externí návštěvy Bienále Brno a dalších významných projektů. Můžeme si představit různé smysluplné možnosti využití toho místa státní příspěvkovou organizací, která byla jeho vlastníkem.

Případně mohla galerie spolupracovat s JAMU… Například. Moravská galerie se však z nepochopitelných důvodů zbavila toho objektu i místa, načež z toho Janáčkova akademie udělala stavební pozemek.

Takže ten objekt zbourali? Ano, ale archeologický průzkum byl proveden v plném rozsahu, ten dům neměl valnou památkářskou hodnotu a navíc byl opravdu velmi vážně poškozen během druhé světové války.

Takže problém není v tom, že je ten objekt pryč? Ne, to jistě ne. Otázkou bylo, jak a čím zaplnit vzniklou proluku. Nyní zmizelo místo, které by bývalo umožnilo velmi příznivý způsob revitalizace a otevření celého architektonického komplexu, protože původně to mělo být tak, že objekt se odstraní a právě v tomto místě se vnitroblok otevře městu, propojí s pěší zónou a oživí zelení. Vznikla by tak klidová zóna podobná Františkánské zahradě v Praze, která by navíc dala vyniknout historické architektuře kláštera. Bylo tam víc variant, všechny je neznám.

Jak došlo ke změně původního záměru… No právě převedením parcely Moravské galerie na nového vlastníka, záměr se pak upravil ve prospěch JAMU a pak se najednou objevil návrh, který, když to řeknu hodně diplomaticky, není příliš citlivý ke svému okolí...

No, podle toho, co jsem tam viděl, se o citlivosti skutečně mluvit nedá…

Nedá, protože to nakonec vyhrál ten nejbrutálnější nápad, který absolutně nerespektuje charakter tohoto místa ani jeho okolí, a dokonce ani proporcionalitu. Měřítko nové budovy je špatně zvolené. Celková výška i objem nevhodně konkurují vzácným historickým budovám. Taková stavba klidně mohla být postavena někde na zelené louce a v sousedství jiného typu architektury, rozhodně však ne v památkové zóně centra města Brna.

A mohla kolem sebe mít dvacet metrů vysoký plot, aby ji nikdo neviděl…

Ani ten by jí neuškodil, navíc velké hluché plochy tzv. laboratoře mají být zjemněny rostlinným porostem. Ale budova je ve výstavbě, takže se s tím už nedá nic dělat. Nejbližší sousedé minorité byli proti, památkáři byli proti, magistrát původně také...

Ale nakonec to někdo podepsal…

Nakonec ano. Je to pro mě dodnes záhadou. Ale možné je, že váha slova památkářů je dnes už tak malá, že ten podpis snad není ani potřeba. Nevím. Nebo možná rozhodlo 60 cm (!), o které byla snížena původně plánovaná výška stavby. V každém případě tam vzniká budova, která na dlouhá léta zničí genia loci svého bezprostředního okolí, naruší jeho příjemnou atmosféru, siluetu kláštera a potlačí řadu autentických prvků, malebné průhledy a pohledy doslova likviduje. Škoda je tím větší, že byly předloženy i citlivější varianty řešení, a těžko říct, proč vlastně vyhrál právě tento návrh.

Ale tu věc tam nechává stavět umělecká škola, takže by člověk předpokládal, že JAMU bude první v řadě, kdo se postará o to, aby její nové studio bylo postaveno v souladu s duchem místa už s ohledem na to, že tam chce vychovávat umělce.

To máte pravdu, ale nestalo se. Dá se říci, že architekti i s onou komisí předvedli celkem brutální divadlo už v první předpremiéře. Je to věc vkusu a citu všech těch, kteří o tom rozhodli. Myslel jsem si, že po tryzně nad Velkým Špalíčkem už Brnu na dlouhé roky nehrozí podobný problém, bohužel, vznikla další kauza přímo v památkové zóně. Je otázkou, zda nebyl porušený památkový zákon. Bylo by zajímavé zjistit, co na to dnes říkají zodpovědní pracovníci NPÚ územní odborné pracoviště Brno.

A má tato stavba vůbec nějaké plus?

JAMU bude mít nové studio pro studenty…

Děkuju vám za rozhovor…

Proč návrh Pavla Rady, Milana Raka, Alexandra Skalického vyhrál, si můžete přečíst na stránkách České komory architektů.

Foto: www.stavbaweb.cz