V časopise Dům a zahrada 3/2012 si můžete přečíst o podpoře návrhu umístit Epopej do Fantovy kavárny na Hlavním nádraží od historika architektury Zdeňka Lukeše. Kde nakonec rozměrná plátna opravdu skončí a jaký byl jejich osud od 30. let minulého století, na to jsme se exkluzivně zeptali restaurátora Moravské galerie v Brně, akademického malíře Igora Fogaše.

Co se vůbec dělo s Epopejí během minulého století?

Od roku 1939 až do roku 1949 byla plátna navinuta na válce malého průměru a uložena ve sklepeních, kde je poškodilo vlhko a později i účinek dlouhodobé deformace.

A to byla na válcích až do roku 1949?

Ano, a v roce 1950 převezena na zámek Moravský Krumlov, kde byla až do minulého roku. V letech 1961 až 1968 probíhalo přímo v prostorách zámku restaurování. A od roku 1963 až do roku 2011 byla Epopej vystavena ve stálé expozici v Moravském Krumlově. Nárazově byly nějaké zápůjčky – opět spojené s riskantním navíjením na válce a náročnými transporty.

To se převážely všechny obrazy?

Ne, vždycky šlo jen o několik pláten. Myslím si, že kdyby už tehdy Krumlovští protestovali proti těmto zápůjčkám, tak by mohli už tenkrát vyvolat odbornou diskusi o tom, co těm obrazům škodí.

Tak by jim asi Epopej vzali už dřív… teď uvažuji čistě o majetkové stránce věci.

Možná…

Ale majetkem Prahy, jestli jsem to dobře pochopil, se Epopej stane až ve chvíli, kdy Praha postaví pavilón. Takže je to vůbec majetek Prahy?

To je otázka pro právníky. Podle těch dokumentů ano, ale jednoznačné to není, protože Praha nesplnila podmínku autora.

No právě.

Tedy jde vysloveně o výklad právníků specialistů, kteří na to mohou mít různé názory.

Dobře… ale asi se shodneme na tom, že dávat dnes miliardy na stavbu tohoto typu není investice, která by někoho zajímala.

Ano, dnešní ekonomická situace skutečně není příznivá stavbě nového pavilónu. Na druhou stranu je potřeba Epopej umístit co nejdříve do definitivního prostoru, a ne s ní manipulovat, jak se to té či oné straně momentálně hodí. Teď se dostáváme k tomu podstatnému: jak dlouho jsou ta plátna navinuta na válcích. V roce 2010 bylo už pět pláten navinuto po čtyři měsíce. Pak byla odvezena do Prahy ke kontrole, byla rozbalena, vystavena pouhé dva měsíce v Malé dvoraně Veletržního paláce, kde byly zcela nevhodné podmínky, a potom je znovu sbalili. Ostatních patnáct pláten bylo sejmuto z rámů, navinuto na válce a převezeno do Prahy v listopadu 2011. Teď máme březen 2012. Navíc není těžké najít další příklady naprosto nevhodné manipulace. I na fotografiích zveřejněných v médiích je vidět nanejvýš zarážející způsob transportu a na místě pak uložení v neprodyšném obalu z bublinkové fólie.

A je tady vůbec někdo, kdo ví, co se bude s Epopejí dít dál v nějakém konkrétním časovém horizontu?

Měl by to vědět ředitel GHMP, protože on je ten, kdo má všechny informace a snad i nějaký záměr. Ale opakovaná změna termínu pražské výstavy Epopeje dokazuje řadu problémů, například že prostory nebyly a nejsou připraveny a že v nich není vhodné mikroklima.

Jaký z toho máte pocit?

Že na prvním místě by měla být ochrana uměleckého díla, navíc zapsaného na seznam kulturních památek. Ostatně přesně to ukládají příslušné zákony. Nechápu, jak je vůbec možné nakládat s takovým dílem způsobem, který lze jen těžko označit za profesionální.

Děkuju vám za rozhovor.

zajímavé srovnání: Jak se stavěla pražská radnice tehdy ještě pod vedením Igora Němce k výstavbě samostatného pavilónu v roce 2005, si můžete přečíst v článku Na Výstavišti vznikne budova za 150 milionů pro Muchovu epopej.