Jestliže máme povrch dřeva dobře očištěný, zbavený starého nátěru a ošetřený proti dřevokazům, můžeme přistoupit k povrchové úpravě.
Povrch dřeva můžeme nalakovat bezbarvým matným či lesklým lakem, natřít barvou na žádaný odstín, případně namořit – mořidlo se částečně vpije do dřeva a nechá na povrchu vyniknout jeho texturu. Stále oblíbenější jsou ale tradiční a před časem již zapomenuté nátěrové materiály – vosk a olej. Aby byl výsledek pěkný a současně také kvalitní a trvanlivý, je nutné při každém z těchto způsobů dodržovat postup při přípravě povrchu i při nanášení jednotlivých vrstev nátěru. Současně je třeba nanášet nátěr pouze na místa, která mají být takto upravena. Vyhneme se tak možným pozdějším pracným opravám, při nichž můžeme navíc poškodit i výsledný vzhled. Všechna místa, která chceme před nátěrem ochránit, proto zakryjeme, případně sousedící hrany či plochy přelepíme papírovou lepicí páskou.
Lakování a nanášení barvy na nábytek
Abychom docílili při povrchové úpravě dřeva opravdu dobrého výsledku, musíme zvolit kvalitní lak či barvu, a to nejen základní, ale i finální. Můžeme vybírat z druhů vodou ředitelných, případně z nátěrových materiálů na bázi rozpouštědel. Jestliže jde například o desku stolu, která může být více mechanicky zatěžována, vybíráme lak či barvu i podle pružnosti, tvrdosti, případně i podle odolnosti proti chemikáliím a podobně. Základní nátěr nanášíme v jedné vrstvě plochým štětcem nebo válečkem. Vždy natíráme jen malou plochu, nejdříve svislými, pak vodorovnými tahy, nakonec ještě nátěr rozetřeme ve svislém směru.
Svrchní barva či lak se nanáší podle potřeby ve dvou nebo třech vrstvách, záleží na stupni požadované povrchové odolnosti. Jednotlivé vrstvy laku lehce přebrousíme skelným papírem. Pokud chceme dřevo jen nalakovat, ale současně docílit i tmavšího odstínu, je možné ho před nanesením základního laku namořit. V případě, že se jednotlivé části nábytku barevně liší, natřeme nejprve části s požadovaným jedním barevným odstínem, necháme den či dva zaschnout, a pak natíráme zbylé části odlišnou barvou. Okraje prvního nátěru zakryjeme také lepicí páskou, sejmeme ji však až po dokonalém zaschnutí i druhého odstínu.
Nábytek ošetřený olejem či voskem
Olej patří vedle laku k tradičně užívaným prostředkům na ochranu dřeva. Při aplikaci velmi záleží na množství nanášeného oleje i na způsobu nanesení první vrstvy. Pokud není vrstva naneseného oleje dostatečně velká a olej není správně nanesen, může se nábytek rychleji znečišťovat a následně i hůře čistit. Olej ve správné vrstvě vytvoří na povrchu dřeva sametově matný film. Ideální je pro ošetření tmavých druhů dřevin, které oživí. Jestliže chceme olejem natřít světlé druhy dřeva, musíme počítat s pečlivější údržbou, neboť jsou na nich nečistoty více vidět. Naolejovaný povrch je stejně odolný proti otěru, jako lakovaný, škrábance či rýhy jsou dokonce méně viditelné a poměrně snadno je zahladíme přeleštěním nebo opětovným nátěrem dotyčného místa. Olej však méně odolává chemikáliím a stopám po černé gumě. Z tohoto důvodu je nutné ošetřit naolejovanou plochu voskem a speciálním mýdlem.
Voskování patří k nejstarším způsobům povrchové úpravy dřeva. Dodnes se nepřestalo používat například v Anglii při ošetřování dubu. Postupně ho sice vytlačily jiné materiály, dnes se k němu ale opět vracíme, a to především pro přirozený povrch, který stále mění vzhled. Světlem i doteky na voskovaném nábytku časem vzniká neopakovatelná patina.
Vlastnosti nanášeného vosku zlepšuje teplo a použití terpentýnu. Voskování je poněkud náročnější, důležité je nejdříve nanést dvě vrstvy šelakového plnidla pórů, po nanesení jednotlivých vrstev povrch vždy obrousit jemným brusným papírem. Teprve pak nanášíme jemným hadříkem kruhovými pohyby vosk. Další vrstvy nanášíme ocelovou vlnou, každou z nich necháme dobře zaschnout. Obvykle je třeba tří až čtyř vrstev.
-Dana D. Daňková-Foto: www.profimedia.cz
Příště: Oprava starého nábytku III. – Oprava dýhování