Pokud jde o způsoby vytápění, pak se za cenově i ekologicky nejvýhodnější pokládá vytápění dálkové. Jenomže takový způsob má jednu základní nevýhodu a to tu, že když není, tak opravdu není a my s tím nic nenaděláme. Ještě výhodnějším se zračí být plyn, který nejenže má pohodlnou obsluhu, ale má i výhodu, kterou postrádá dálkové vytápění. Můžeme si tedy topit v rodinném domku či v bytě s etážovým vytápěním dle svého přání. Problém nenastane ani při zřizování plynovodu, neboť i přesto že plyn není všude se síť plynovodů rychle rozšiřuje. Jde o ekologické palivo, zásoby jsou dostatečné, Česká republika se vymanila ze závislosti na jediném dodavateli a tak má plyn velkou budoucnost. Jenomže ceny z tepelnou energii stále rostou a to i u plynu. Dalším zdrojem je elektřina, která je pohodlná a čistá. Na rozdíl od plynu se vyskytuje všude. Co se však týče její ekologické stránky, vzhledem k jejímu původu, pak není tak růžová. U elektřiny se ale především očekává ze všech paliv největší nárůst cen. Vzhledem k monopolu ČEZ a dalším nejasnostem kolem deregulací cen, budoucnosti Temelína a dalších zdrojů takový nárůst může být hodně znatelný. Elektřina patří mezi nejdražší a ani budoucnost tento fakt nezmění. Výjimka však potvrzuje pravidlo, a tak i v tomto případě jakousi bílou vránu tvoří elektrické podlahové topení nebo akumulační kamna, které dávají příznivější výsledky. Vcelku výhodným je i propan. Tvoří docela dobrou náhradu za plyn v místech kam nevedou roury. Pokud uvažujeme o takovéto variantě, musíme počítat s tím, že budeme muset investovat nejen do kotle, ale i do zásobníků, které navíc musí být z bezpečnostních důvodů buď na volném prostranství či v podzemí bez překrytí pevné konstrukce. Podobně jsou na tom i lehké topné oleje. Neboť i zde je nutné si koupit či pronajmout nádrž, která však může být i uvnitř objektu, což je značná výhoda oproti propanu. Pokud jde o cenu, tak se zdá, že cenový vývoj bude ještě o něco výhodnější než u propanu. U topných olejů nebo propanu byly vyvinuty technologie, které nabízejí velmi pohodlnou obsluhu. Systémy na propan jsou rozšířenější a to se odráží jak v ceně paliva, tak v servisu apod. Mezi nejstarší paliva patří uhlí a dřevo. Tyto topidla se již pomalu vytrácely, ale díky cenovému vývoji slaví návrat. V obou případech jde o levné palivo, které sebou však přináší hodně práce a špíny přes to, že konstruktéři kotlů dělají mnohé proto, aby jí ubylo. Dnes již existují kotle, které se umí samy naložit a vyvést popel. Problémem uhlí však jsou především oprávněné ekologické námitky. Dokonce v některých státech je zakázáno s méně kvalitními druhy topit. Nejde jen o exhalace, ale i o popel. Zatímco dřevěný popel můžeme ukládat na vlastním pozemku, zbytky po uhlí se musí vyvážet (dle obecních vyhlášek, které to obvykle vyžadují). Takový popel totiž obsahuje celou řadu závadných látek, dokonce může být i mírně radioaktivní. A tudíž tedy rostou i náklady na manipulaci s domovním odpadem. Oproti tomu dřevo jako obnovitelný zdroj má určitou budoucnost, pokud ovšem pomineme jeho velkou spotřebu pro získání kvalitního vytápění. I zde nám trh již nabízí systémy, které zjednodušují obsluhu, například dřevoplynové spalování či vytápění dřevními štěpky. Toho čím se dá topit je hodně, záleží pouze na nás jakému druhu paliva dáme přednost. Při jeho výběru bychom však měli myslet nejen na naši kapsu, ale i na ekologickou stránku věci.