Skvěle, a nejlépe právě teď, kdy slunečné dny pomalu mizí a nebo se aspoň silně zkracují. Pomocí skleníku přistavěného nebo rovnou zakomponovaného do vašeho domu či bytu si posunete život o jednu rovnoběžku blíž k jihu.
Zimní zahrada je opravdu skvělý vynález pro toho, kdo ji dokáže dostatečně využít. Kromě ideálního prostoru pro přezimování rostlin získáte také rozšířenou obytnou plochu o atraktivní místnost, kde uprostřed zeleně můžete relaxovat v bezprostředním kontaktu s okolní přírodou. Po celý rok navíc slouží zimní zahrada jako akumulátor sluneční energie, kterou pak předává dále do domu nebo bytu a velice účinně šetří prostředky na vytápění. Aby však zimní zahrada opravdu šetřila vaše náklady na energii, musí být od ostatního vytápěného interiéru oddělena, nejlépe posuvnou skleněnou stěnou. Tak si můžete od jara do začátku podzimu zvětšit obytný prostor a dokonale ho otevřít (ze zimní zahrady se dá často plynule přecházet na terasu nebo přímo do skutečné zahrady). Jakmile nastane topná sezóna, zimní zahrada se uzavře, zůstává nevytápěná a jako akumulační zdroj sluneční energie slouží jen za příznivých podmínek. Základní chybou je vybudovat si v domě zimní zahradu propojenou například s obývacím pokojem. Interiér je sice efektní, ale v zimě jsou prosklené stěny chladné a tak náklady na vytápění naopak stoupají, místo aby klesaly.
Zajímavá řešení nabízí například firma Urban trade, specializující se na montáž zimních zahrad Sonneranda. Instalované posuvné prosklené příčky oddělují jak zahradu od interiéru, tak i od vnějšího prostředí. V létě je možné například odsunout střechu z mléčného skla, která slouží jako vhodné přistínění. Aby se interiér v horkých letních dnech nepřehříval, nabízí Sonneranda nejen čelní posuvnou stěnu, ale i jednu boční, takže umožňuje křížové větrání.
Další možností přistínění je osazení popínavými rostlinami, které se pnou (např. po pergole) před jižní stěnou zimní zahrady jen přes letní sezónu a od podzimu do jara, kdy je každý sluneční paprsek vítán, zbytečně nestíní. Ideální jsou rychle rostoucí letničky: fazole, povíjnice, hrách, hrachor, nebo opadavé trvalky: přísavník, zimolez…
Pokud se rozhodnete zimní zahradu přidat k domu, který už stojí, rozhodně se poraďte s architektem, aby výsledek nevypadal jako slepenec vlaštovčích hnízd. Často jde vlastně jen o zastřešení terasy, balkónu nebo lodžie, ale i to by mělo být provedeno s vkusem. Firma Optimi, která se specializuje na zasklívání panelákových lodži, například prosazuje finský styl bezlištového zasklení. Jednotlivé skleněné tabule se dají shrnovat ke straně, takže v létě je lodžie otevřená. Na zimu se stěna uzavře, tabule k sobě těsně přiléhají a protože nejsou odděleny žádným lemem nebo těsněním, působí kompaktně a dokonce úplně nenápadně, takže nenarušují celkový ráz bytového domu. Zasklení lodžie vychází od 30000 Kč podle individuální zakázky, zimní zahradu pořídíte určitě dráž, opět podle velikost. Výjimkou nejsou ceny přes 100000 Kč, někdy nestačí ještě ani jedna připsaná nula navíc. Pokud je však v takové zimní zahradě ještě bar a vyhřívaný bazén, jeho finanční náročnost ani nikdo neřeší. -OS-