Jak jsme si v rozhovoru (Domov podle představ) s paní Ing. arch Šárkou Daňkovou slíbili, podíváme se na práci bytového architekta trochu blíže – představíme si první z mnohých realizací společnosti Megaron. Pro začátek navštívíme byt jedné tříčlenné rodiny.Této rodině se splnil sen v podobě nového bytu. Všichni tři se na něj moc těšili a nic nechtěli zanedbat. Zasedla tedy rodinná rada a ta rozhodla, že bude asi nejlepší, když se o zařízení nového domova poradí s bytovým architektem. Moc dobře si totiž uvědomovali, že není radno se spoléhat jen na stavebního architekta, který má především na starost venkovní a hmotné řešení stavby a na vnitřní prostory již nemusí klást důraz. Obávali se proto, že by vnitřní prostor z funkčního a dispozičního hlediska mohl strádat. Nebyli si ani příliš jisti sami sebou, zda by interiér dokázaliuspořádat účelně a zároveň harmonicky. Přeci jen nemají tolik praxe jako bytový architekt, nestěhují se přeci každý týden. A konec konců se nadarmo neříká „ševče drž se svého kopyta“. Bylo tedy rozhodnuto.Za průzkumníka, vyjednavače a koordinátora pak většina z rodinné rady (otec a syn) zvolila matku. Paní se tedy zhostila svého úkolu. Hned jakmile dostala od realizační firmy plány bytu, který ještě nestál, vydala se do architektonického studia. Tedy v pravý čas, neboť v takovém případě může architekt – v tomto případě architektka ještě zasáhnout do dispozičního řešení. Jak také v několika případech učinila.Zásahy do dispozice prostoruPrvní zásah se týkal vstupu do kuchyně. V původním návrhu do této místnosti vedly dva vstupy – jeden z obývacího pokoje a druhý šikmou uličkou z chodby. V novém řešení se zrušil vstup z chodby a vstupující stěna se narovnala. V kuchyňském koutě se díky tomuto kroku získalo více místa a to i pro linku, kterou si rodina objednala ještě dříve než znala rozměry nového bytu. Nemusela tedy tohoto neuváženého kroku nikterak litovat.Kuchyně se týkal i další stavební zásah, kdy se přeložením komunikačních cest a racionálním využitím prostoru v její pravé části naskytlo další místo u okna. Toho hned architektka využila k vytvoření malé pracovny, kterou získala po přepažení části kuchyně. Jak sama architektka říká „je to výhodné řešení zejména pro paní, která jako překladatelka pracuje doma. Do pracovny se vstupuje posuvnými, prosklenými dveřmi, které nezabírají místo a zároveň do kuchyňského koutu propouštějí dostatek světla.“Přestože se jednalo o poměrně mírnou a nikterak složitou stavební úpravu, nebylo jí u realizační firmy zrovna snadné prosadit, ale nakonec se podařilo.Zařizování interiéru Při zařizování interiéru architekta neměla úplnou volnost, neboť se rodina nechtěla vzdát rozměrné sektorové obytné stěny z dřívějšího bytu. Nebyl to však žádný problém. Stěna se naštěstí dala rozebrat na jednotlivé díly, s nimiž mohla architektka dobře pracovat. Z prosklených částí vytvořila u jedné stěny samostatnou knihovnu a podél dalších dvou stěn cca metr vysoký nábytek. „Protože obývací pokoj v porovnání s předchozím je větší, nemuseli jsme skříňky stavět na sebe. Místnost není ucpaná a působí vzdušně, i když plocha úložných prostorů zůstala zachována,“ dodává sama tvůrkyně.Drobné změny velkých efektů Architektka si dále zakouzlila se dvířky sektorových skříněk. Výměnou úchytek z původních dřevěných knoflíků na jednoduché válečky z matového kovu, docílila velmi efektní změny, nábytek hned získal nový ráz. Dále bylo zapotřebí vše barevně sladit a dát bytu konečnou podobu tak, aby celek byl barevně i stylově harmonický. O tom však již sama tvůrkyně. „K tabákové barvě stěny se dobře hodil světlý ořech, který jsme zvolili na další zařízení a doplňky. Jsou z něho jídelní stůl, židle, zasunovací dveře do pracovny, servírovací pult i kuchyňský podhled se zapuštěnými světly. Čalounění jsme vybrali tmavě modré a k němu příjemnou, světle okrovou výmalbu. Vznikl tak celek, který je barevně i stylově harmonický, přestože vznikl z různých prvků.“A domov pro tříčlennou rodinu byl hotov.-Připraveno ve spolupráci se studiem Megaron-foto: Iveta Kopicová