Zatímco v Evropě 20. století byly sociální problémy příčinou mnohých sporů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, ekonomika Spojených států se nadále rychle rozvíjela. Právě tady již koncem 19. století Thomas A. Edison vynalezl elektrickou žárovku, gramofon a kinematograf, a Alexander Graham Bell telefon. Byly to vynálezy, které měly rozhodující vliv na vývoj dvacátého století. Jejich historický význam je nepopiratelný. Představovaly radikálně nové výtvory, pokud jde o formu i funkci, a v plné míře zhmotňovaly potenciál a potřeby nové industriální společnosti. V důsledku rostoucího významu mechanizace se umělci a designéři zaměřili na racionálnější design vycházející ze stylistických experimentů konce 19. století. Zatímco do teď zahrnoval průmyslově vyráběný nábytek především anonymní designy výrobců, ve 20. století se postupně vyrovnávali s problémy racionální produkce nábytku designéři. Přestože profese designéra jako taková ještě neexistovala, byli to právě renomovaní architekti jako Josef Hoffmann, Gustav Siegel, Otto Wagner, Koloman Moser nebo Adolf Loos, kteří, převážně ve Vídni, vytvořili první kusy nábytku určené hlavně pro masovou průmyslovou výrobu. Právě oddělení designu od výroby na dva podstatně odlišné stupně, každý vedený specifickou osobou, se dnes často považuje za počátek zrodu vlastního designu. Opírajíce se o myšlenky Williema Morrise, založili v roce 1903 Jozef Hoffmann a Koloman Moser tzv. Vídeňské dílny s cílem prohloubit spolupráci mezi designérem a řemeslníkem. Zachovali však racionální formální styl určovaný průmyslem. Pro jejich výrobky jsou příznačné především geometrické formy, v souvislosti s kterými se mluvilo o tzv. diktátu čtverce. Dalším z důvodů postupného zániku tradičních ornamentových přístupů byly inspirace pocházející z evropských kultur, které podnítily umělce a designéry k jasnosti a výrazu namísto formálních zásad, prosazovaných vzdělávacími institucemi. V dílech představitelů Art Nouveau, mezi které patří Charles Rennie Mackintosh, stejně jako díla Franka Klouda Wrighta, architekta, který sehrál mimořádně důležitou roli ve 20. století, je možné pozorovat vliv dalekého východu. V Praze byli architekti a designéři silně ovlivněni kubizmem, hnutím inspirovaným Afrikou, projevujícím se hlavně ve výtvarném umění. V období 1910 až 1925 vytvořil český kubizmus množství nových objektů a budov sestavených z výrazných geometrických a krystalických forem. Diskuse, která se nesla rokem 1914, se zaobírala různými pozicemi designu na začátku století. Henry van de Velde, hlava univerzity Arts and Crafts ve Weimare, zastával názor, že průmyslová výroba by neměla vytlačit design samotných objektů, zatímco Herman Mathesius, který v roce 1907 založil „German Werbund“, obhajoval standardizaci. -las-