Podruhé se vracíme do šedesátých let, kdy se ve světovém designu stalo velmi mnoho důležitého... V prvním dílu jsme se vrátili o bezmála století nazpět (přečtěte si zde). Šedesátá léta byla ale také dobou nové hudby, psychedelických večírků a komunikace ve všech možných podobách. Jako exemplární příklad designu pro každého může sloužit anatomické křeslo Sacco, které se vyrábí dodnes. V podstatě to je jednoduchý pytel naplněný polystyrénovými kuličkami, jehož tvar se vždy přizpůsobil tělu svého uživatele, navrhla ho trojice Italů Piero Gatti, Cesare Paolini a Franco Teodoro v roce 1969. Do Sacca se nesedá, do něj se padá. A forma je vždy jiná. Podobně mezi ikony tehdejšího „plastového“ boomu patří série nazvaná Up, se kterou přišel designér Gaetano Pesce. Nábytek prodávaný v balíčcích po vytažení několikanásobně zvětšil svůj objem a jeho měkké tvarování se přizpůsobilo tělu. Měkkce & organicky Organické tvary nábytku i spotřebních předmětů typu gramofonů, rádií nebo psacích strojů, které plasty umožňovaly vyrobit, byly velmi oblíbené a všeobecně přijímané jako běžná součást celkového prostředí. Design začíná, když navrhujete metaforu života, řekl Ettore Sottsass jr., jeden z hlavních aktérů tehdejšího hnutí. Poslání a význam, které se v šedesátých letech přikládaly designu, byly obrovské. Design měl být pro každého. Skandinávie Druhým epicentrem byly bezesporu skandinávské země, kde řemeslná tradice úspěšně fungovala stovky let. Asi největší hvězdou dánského designu a architektury byl Arne Jacobsen (přečtěte si jeho profil na TVUJDUM.CZ zde), jehož židli Mravenec (vyrobenou pro firmu Fritz Hansen) zná alespoň od vidění snad každý. Jednoduše ohnutý sedák spojený s opěrákem obletěl svět. Jacobsenovy židle ze Série 7, které měly sedáky z tvarované překližky a nohy z trubkové oceli, také nelze pominout. K těmto modelům dánský designér připojil další čalouněné modely – křeslo Vajíčko a Labuť, navržené pro kodaňský hotel SAS. Organický vzhled jeho nábytku se výborně hodil do architektonických prostorů, pro které byl navržen. I to je důvod, proč jsou architekty Jacobsenovy návrhy stále vyhledávány. Design pro masy Pro design šedesátých let byla podstatná masová výroba. Nejen Arne Jacobsen dobře věděl, že základem úspěchu je dostupnost. A to jak z hlediska výrobních postupů a materiálů, tak především dostupnost pro klienta. Ať už pracoval se dřevem, s plasty nebo kovem, vždy se snažil využít maximum sériové výroby. Kult tehdejšího designu potvrzuje i to, že nadčasové Jacobsenovy příbory navržené pro firmu A. Michelsen se objevily ve sci-fi Stanleyho Kubricka Vesmírná odysea 2001.

Umělci se navzájem inspirovali: prolínal se film, design a fotografie... A na denním pořádku bylo propojení komerčních zájmů jednotlivých výrobců s talentem a pílí mladých designérů. Šedesátá léta dala světovému designu obrovský náboj a inspirace, ze kterých se čerpá dodnes. Zmiňované kusy nábytku jsou stejně jako Vesmírná odysea jen jedny, přesto jejich různé revivaly a remaky najdeme po celém světě. Každá druhá celoplastová židle se podobá židli Selene od Vica Magistrettiho z roku 1962. Ale to vlastně ani moc nevadí, protože „kult šedesátých“ byl a je ve světovém designu jedním z nejsilnějších. -var- Foto: Brionvega a archiv

Související článek:Zlatá šedesátá I.