Dnes vás zveme na návštěvu do prostorného několikapatrového domu, který je zařízený s citem a smyslem pro detail...Dům ve středních Čechách si postavili manželé středního věku a když nyní vzpomínají na své předchozí bydlení, byl to jejich asi šestý nebo sedmý domov. „Vidíte, už si ani nevzpomeneme, kde všude jsme se za těch patnáct let, co jsme spolu, stěhovali,“ říká manžel paní Jany u společné odpolední kávy.

Na tu nás pozvali na doporučení svých dobrých známých, kteří nás v jedné z předchozích návštěv pozvali do svého bytu. „Vlastně jsme nikde nechtěli náš dům prezentovat, ale na druhou stranu: proč ne. Třeba se naše zkušenost s tímto domem a jeho zařizováním bude někomu hodit. Užili jsme si toho až až, hlavně s několika stavebními firmami, které se tady vystřídaly, než se podařilo dílo dotáhnout do podoby, kterou bych označil za přijatelnou,“ říká s viditelným sarkasmem v hlase Jiří. Ten sice se svou paní pár bytů prošel, ale za žádného stavebníka nebo příznivce architektury se ani jeden z nich nepovažuje. „Od příbuzných, kteří žijí v zahraničí, jsme věděli, že je třeba spolupracovat s architektem, který vše navrhne a hlavně pak ohlídá. Katalogové domky, které rostou jako houby po dešti, se nám nelíbily, takže bylo jasné, že na tomto krásném pozemku bude muset zapracovat někdo, kdo tomu opravdu rozumí,“ přibližují genezi stavby.

Na doporučení a také s přihlédnutím k předchozím realizacím si vybrali zkušený architektonický ateliér, který za sebou už měl celou řadu podobných domů. A hlavně byl schopen garantovat, že v rámci autorského dozoru bude hlídat nejen generálního dodavatele stavby, ale i jednotlivé profese.

„V tom je právě často kámen úrazu: generální dodavatel najme profese – specialisty, kteří mají firmu. Ti si najmou další partu a ta – když je to ta nejhorší varianta – pak třeba Ukrajince, kteří s podobnými pracemi nemají zkušenosti. Tak se práce „prožene“ přes tři kolena a nevyhovující výsledek si pak přehazuje jeden s druhým. Často je to hrůza,“ říká majitel domu. Nicméně dva roky a tři měsíce trvající anabáze se zdařila a dům stojí. „My ty různé mouchy známe, ale člověk si zvykne. Ale není to nic strašného nebo fatálního,“ upřesňují oba. Z naší návštěvy jsme ale získali oprávněné přesvědčení, že výsledek je vysoko nad standardem běžné produkce. Vydařily se i interiéry, které nakonec také navrhoval architekt.

Nás zaujala především nenápadná elegance a lehkost celého interiéru. Doporučujeme povšimnout si několika zajímavých „vychytávek“. Jednou z nich je čárový kód na skleněné výplni dveří. Další pak kombinace zajímavých dřevěných podlah: zčásti jsou zde použity tzv. průmyslové mozaiky, které mají zajímavou skladbu a texturu. A také bychom chtěli upozornit na parkety na podlaze. Tak trochu dramatický nebo chcete-li dynamický výraz podlaze dává kombinace několika jakostí parket. Drobné suky a jiná barva dřeva v ploše vytváří zajímavý efekt. „Nábytek je kombinací typových věcí, něco je i z IKEA, a některých atypických prvků, jež nám dělal truhlář na zakázku. Nechtěli jsme žádné zvláštní výmysly, spíš jednoduché a přívětivé věci, které nám budou dobře sloužit,“ popisuje na závěr paní domu.

Povšimněte si: čárového kódu na skleněné výplni dveří; zajímavých dřevěných podlah: průmyslová mozaika a dubové parkety v kombinaci několika jakostí -var- Foto: Iveta Kopicová