Pro rodinu, která se rozhodla ho koupit, však nebyly určité nedostatky nepřekonatelné a díky šikovnosti paní domu a současně majitelky firmy, zabývající se zařizováním interiérů, byly dokonce využity jako přednost. „Tenhle dům byl dvoupatrový a mým představám vyhovoval,“ říká majitelka a designérka Pavla Kultová. „Protože máme firmu, hledali jsme dům, kde by mohla být nejen obytná část, ale i kanceláře, ovšem obě části měly být navzájem oddělené. Takže teď má dům dva vchody s tím, že obytná část byla budovaná jako bungalov, abychom nemuseli příliš chodit po schodech a všechny části domu byly snadno dostupné. Děti mají své oddělené pokoje a zázemí v podkroví. Určitou nevýhodou je absence zahrady, kterou ale alespoň zčásti nahrazují dvě terasy.“
Rekonstrukce od základu
Dům byl postaven asi ve 30. letech a rekonstrukce byla opravdu zásadní, protože byl ve velmi špatném stavu. Jeho poloha v centru města byla pro investory výhodou, cena byla navíc příznivá, takže bylo možné použít více prostředků na opravu domu. Zůstaly obvodové zdi, bylo nutné upravit okenní otvory, a díky tomu, že se objekt nachází v chráněné oblasti, byli majitelé nuceni řešit určité kroky i s památkáři. Díky stáří a stavu domu bylo nezbytné opravit i všechny sítě, a protože tam byla jen jímka, také udělat nové odpady. „Pozemek je vcelku malý, snažili jsme se tedy využít veškerou možnou plochu,“ vysvětluje Pavla Kultová. Po straně domu byl malý přístřešek na dřevo, ten jsme zbourali a plochu domu rozšířili i do tohoto místa. Neexistence zahrady znamenala také nutnost zajistit jiné parkovací stání pro auto, část přízemí tedy zabírá garáž a pro další parkovací místa pro potřeby kanceláře jsme využili prostor před domem, kde byla směrem do ulice původně malá zahrádka. Tu jsme museli zrušit a vytvořili zde parkování s pevným podkladem.“
Krása protikladů – staré s novým, drahé i levnější
Veselá mozaika rozsvítí koupelnu. Použití dvou umyvadel znásobí využitelnost koupelny.
Při rekonstrukci domu bylo prioritou navrhnout ho tak, aby byla vyvážena neexistence zahrady, tedy vzdušný a světlý. „Interiér jsem navrhovala celý sama, jsem detailistka a mám ráda propojenost celku se všemi maličkostmi. Chtěla jsem proto, aby na sebe navazovaly barevnosti - vycházela jsem z barevnosti, která tu původně byla, aby si určitým způsobem byly podobné i materiály, chtěla jsem do jisté míry zachovat i propojení starého s novým, protože dům, i když jsme ho předělali a vnitřně změnili, vybavili novými materiály a nábytkem a zařídili ho v moderním dekoru, má stále svůj styl i historii. A také by měl sloužit k pohodlnému bydlení, dbala jsem proto i na praktičnost a zachování funkce.“
Pavla Kultová používá při zařizování interiéru věci, které jsou sice možná dražší, ale originální, v tomto domě jsou to například efektní a krásné prosklené dveře nebo skleněné obklady v koupelně. Celek pak ozvláštňuje použitím levnějších i dražších, ale opět zajímavých či neobvyklých doplňků. „Takové věci vytvoří v interiéru nějaké zajímavé místo či zákoutí, a pak nevadí, když použiju levnější podlahu, lištu nebo jiné kvalitní, ale ne tak nákladné vybavení, celek prostě působí úplně jinak. Důležitá je nápaditost, vymyslet a umět si představit, jak bude vše dohromady fungovat.“
Byt působí na pohled příjemně a zajímavě, je bezesporu netradičně zařízen, ale díky využití levnějších a dražších prvků je takové vybavení dostupné i pro běžného člověka, který si právě staví či zařizuje dům. „Určitě jsem chtěla udělat bydlení nadčasové, nepoužívat běžné věci a současně využít dispozičně i původní stavbu. Protože byly v domě komíny, chtěla jsem také krb, aby byl zachován pocit tepla a útulnosti, aby byl celek hezký a současně funkční.“
O tom, že se majitelé nebáli jít i do netradičních řešení, svědčí vestavěné X s osvětlením a výrazné tapety.
V prvním nadzemním podlaží jsou kanceláře, garáž a technické zázemí domu, ve druhém pak kuchyně a obývací pokoj, ložnice, koupelna a WC a technická místnost, v podkroví jsou tři dětské pokoje, z nichž jeden je určen spíš pro občasné přespání pro starší dítě, byl by vhodný i jako pracovna nebo jako pokoj pro hosty. V domě jsou dvě koupelny, jedna s vanou, v druhé je pouze sprchový kout. Okna jsou dřevěná, střecha nad terasou je z dvojitého makrolonu, jeden byl z důvodů tepelné izolace málo. Dispozice domu člení opticky podlahy. Na terase i v kuchyni je dlažba, ve velké obytné místnosti je klasická laminátová plovoucí podlaha, schody jsou betonové s dřevěnými nášlapy, část z nich je obložená také plovoucí podlahovinou.
„Dnes bych použila místo plovoucích podlahovin vinyl, ale v době, kdy jsme dům zařizovali, vinyly ještě nebyly. Několik prvních schodů do podkroví je skleněných, protože zasahují do obývacího pokoje, a já jsem tam nechtěla mít pokračování zdi, ale naopak jsem si přála, aby vzbuzovaly dojem, že jsou ve vzduchu… A čiré sklo mi pomohlo vytvořit efekt průhlednosti, který potlačil hmotu schodů. A záměrně jsou také šikmé, aby nezasahovaly až ke vstupu do kuchyně.“
Závěr
„Při zařizování se člověk nesmí bát netradičních kombinací, nových či jinak užívaných materiálů, barev a jejich kombinací,“ říká designérka. „Ale s barvami je nutné pracovat s citem, nesprávné použití prostor zcela změní, a to i k horšímu. Optických změn prostoru lze dosáhnout i povrchovou úpravou nábytku – plochy ve vysokém lesku odrážejí okolí a působí podobně jako zrcadlo – také prostor zvětšují. To jsem použila i v tomto interiéru, pracuji s průhledností, sklem, s lesklými materiály – například skleněný obklad v koupelně se chová jinak než keramický.“
Návrh a realizace: Toxo design studio