Podle odborníků je ideální pořídit dětem vlastní pokoj nejpozději v období jejich puberty. Jak si ale poradit, když nemáme k dispozici dva pokoje, ale jen jeden, ve kterém mají vyrůstat dvě, nebo dokonce tři děti společně?

Řešení se odvíjí od věku sourozenců a jejich pohlaví. Zatímco dvě holčičky či dva chlapci mají podobné zájmy a mohou se jim líbit shodné barvy, kresby, tapety i nábytek, u rozdílného pohlaví se v těchto bodech děti mohou docela snadno rozcházet.

ČTĚTE TAKÉ:

Harmonický výsledek

Neshodnou-li se děti na společném barevném řešení, pak je vhodné najít neutrální základ (zemité odstíny, zelená, žlutá, okrová apod.) a následně jim povolit vyzdobit si ten svůj kout podle vlastních představ. I tak by ale výsledek měl působit harmonicky, nezapomeňme, že prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, ho formuje.

Konkrétní možnosti

Základem kvalitně zabydleného dětského pokoje je prostor pro hraní, učení a spaní. Na trhu nalezneme nejrůznější sestavy řešící situaci a poskytující dětem dostatečný prostor k pohodlnému žití. Nejčastěji se využívají klasické palandy, které je ale výhodné používat až od určitého věku dítěte. Některé neposedné ratolesti by totiž mohly i přes zábranu z horního lůžka spadnout. Využít můžeme také sestavu dvou postelí, přičemž jedna se zasouvá pod druhou. Můžeme také vybudovat pódium, pod které se postele zastrčí, přičemž vzniklá plocha je k dispozici dětem na hraní. Prakticky se jeví i program, jehož pevnou součástí je pracoviště. Tvoří ho vyvýšená postel, pod jejíž lehací částí je místo pro psací stůl.

Kam se všemi věcmi?

Je nasnadě, že dvě děti v jednom pokoji nashromáždí nesmírné množství nejrůznějších věcí. Od hraček přes sportovní pomůcky, učebnice, knihy až po nesmyslné drobnosti, bez kterých by byl jejich život prázdný. Abychom se z nepořádku, který děti umějí velmi rychle vytvořit, nezbláznili, vytvořme co nejvíce úložného prostoru. Vhod přijde prostor pod schodišťovými stupni, místo pod postelí (není-li jinak využito) a nezapomeňme na stěny, které můžeme zastavět a využít až ke stropu.

Stůl pro každé dítě

I v nevelkém pokoji bychom měli najít místo pro tolik pracovních stolů, kolik ho obývá dětí. Účelná je například dlouhá deska, kterou můžeme instalovat po celé délce jedné stěny, kontejnery dokoupíme zvlášť. Pracoviště mohou být uspořádány proti sobě nebo každé v jiném rohu místnosti. Zásadou pro jejich umístění je dostatek světla, maximálně velká pracovní plocha a kvalitní židle.

Zavěs nebo paraván pro trochu soukromí

I děti alespoň občas zatouží po soukromí. Koutku, kde si mohou v klidu číst, hrát si, teenageři esemeskovat... Jedním z řešení je textilní závěs, za který můžeme skrýt postel (v této skryté části musí být okno!), nebo jím oddělit určitou část pokoje. Řešení může poskytnout i paraván. Klid najde dítko rovněž na palandě anebo pro nejmenší jsou k dispozici malé stany např. ve tvaru hradu, jeskyně apod.

Tři základní body ke všestranné spokojenosti

  1. Každé dítě má mít svůj prostor na hraní, spaní a učení.
  2. Vytvořte neutrální základ, děti si prostor zabydlí samy.
  3. Hledejte skladebný nábytek, kterým získáte potřebné centimetry.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com